Akce Dolní Poohří je tradiční každoroční tradiční akce našeho novopečeného předsedy Jiřího Tomáše.S jeho laskavým svolením mohu letošní akci popsat a přiložit výběr ze svých zhruba 900 fotek pořízených trochu horším androidem.

Akce Dolní Poohří se znovu kryla termínově s hlavní letošní akcí klubu a tím byla týdenní akce Kremnické vrchy.Navíc klade na každého účastníka poněkud vyšší nároky po stránce vlastní přípravy,pohodlí během akce a realizace.Takže počet účastníků nebyl letos závratný.Vyrazili jsme v pěti osobách.Já v 5,38 přes Prahu-Masarykovo nádraží ,zbytek 6,14 přes Litoměřice.

Ubytování proběhlo 22.7 v rychlosti půl hodiny v prostorách zámku Libochovice,kde  ubytovna z venku moc nadějně nevypadala.ale o to příjemnější překvapení skýtal interier.2 kuchynky,lednice,2 toalety,televize a čisté prostředí.

Takže 22.7 jsme v nejteplejším dni roku s teplotami okolo 37 stupňů navštívili nejdříve vodní hrad Bydyně nad Ohří,poté busem Mšené-lázně a na večer urazili 7 km z Budyně po červené k zámku v Libochovicích.

Druhý den,čtvrtek 23.července byl rovněž tropický s teplotamí okolo 33 stupnů.Hlavní část výpravy měla na programu výšlap z Libochovic na Házmburk a poté do Třeběnic,kde shlédli místní muzeum granátů.Já jsem to měl již za sebou a proto jsem zvolil návštevu Roudnice nad Labem s prohlídkou hradu a s pochodem na horu Říp.

Třetí den pátek opět tropy 32 stupnů.Tentokrát jsme začali všichi pohromadě na náměstí v Hlavní pevnosti Terezín a po překročení Ohře jsme společně absolvovali prohlídku Malé pevnosti,kde se nám poštěstilo rodinné vstupné.Poté poděl Ohře,už jen ve trojici 3 km do Litoměřic na náměstí.Litoměřice podle jedné britské agentury patří mezi 10 skvostů České republiky,ale nás čas byl neuprosný.Takže náměstí ,Máchovy schody a vyhlídková věž na kostele sv.Štepána.Den končil na magické hoře Radobyl.

V sobotu se počasí mírně umoudřilo,nicméně změna programu nastala v tom,že pan vedoucí si uvědomil,že bez prohlídky zámku Libochovice domů nechce.Já jsem zvolil raději vlastní odpolední náplň a v rychlosti jsem přišel na  kopec Raná,sopku v Českém středohoří,symbol Lounska.Abych nezapomněl,dopoledne bylo společné pro všech 5 a to město Žatec a v něm hlavně Chmelový maják a náměstí.

Poslední den neděle 26.7 konečně přinesla normální letní počasí.Přes všechnu snahu ale byla tak nabitá,že se bohužel musela vynechat rozhledna Stradonka a i tak se horko těžko stíhalo.Peruc  a výhledy nad Slavětínem byly kouzelné a neopakovatelné.Odpoledne se strávilo prohlídkou Loun,zejména výhled z věže.

Domů jsme dorazili podle plánu 22.30 Zlínským expresem jako vždy unaveni, ale zejména nabiti spoustou zažitků z čarovných míst na západě naší republiky