Každoročně se v půli dubna v Lázních Bohdaneč koná akce zvaná „Cyklopaťák". Ani na 15. ročníku této cyklistické akce nemohlo chybět CKP Moravany. Abychom dorazili na start této akce včas, bylo třeba vyrazit v 8:00. V tento čas tedy vyráží první skupinka z Moravan ve složení Ivana B., Jana M. a Verča G. a zároveň skupinka druhá z Holic za účasti Ivy Z., Olinky F., Marcely S. a Ládi T. Obě skupinky se pak střetávají v Sezemicích a pokračují kolem Kunětické hory, přes Stéblovou do Lázní Bohdaneč. Ve Stéblové nás trochu vyděsila Iva svými obavami o defekt, „jakoby slyšela nějaký železo nebo co".

Nicméně, dorazili jsme bez újmy až na start Cyklopaťáku na náměstí v Bohdanči. Tam byl již nepřehlédnutelný hlouček cyklistů, kapela hrála a sluníčko začalo vykukovat. Den začínal pěkně, bylo 9:45 a my už měli 30 km, i když jsme byli teprve na startu. To zasluhovalo občerstvení. Vydali jsme se za Ivanou, která se organizátorů nesměle zeptala: „Kde jsou řízky?". A hle řízky opravdu byly a úplně zadarmo. Žádné startovné se nevybíralo a to jsme dostali tuto vydatnou svačinu, 2 mapy a propisku města Bohdaneč. V ten okamžik nás však opustili 2 členové CKP a tak jsme zůstaly samy, pouze ženská část družstva. Mělo to jednu výhodu - mohly jsme do cukrárny kdykoli, no a proč ne hned.

Po kafíčku jsme rozhodly jednohlasně, že pojedeme alespoň částečně po trase Cyklopaťáku. Ještě než jsme vyjely, vyřešila se Ivina záhada se železem. Iva zjistila, že tachometr ukazuje podezřele málo km a tak pohledem na výplet kola odhalila uvolněnou součástku, která počítá otáčky kola. Nic, co by se nedalo lehce spravit, tak jsme rády, že to nebyl obávaný defekt. A tak jsme řekly: „Ivo, dnes se píchat nebude, nemáme s sebou žádnýho chlapa." :-) (Na spravení píchlé duše, samozřejmě).

Dojely jsme do Semína, kde bylo hned několik zajímavostí. Nejprve akvadukt na Opatovickém kanále, poté zámeček s pivovarem, který je rodištěm známého architekta Josefa Gočára a píšečné přesypy. Odsud je to jen 2 km do Kladrub, kde se konají vozatajské závody. Tak se jedeme podívat. Ottíka jsme tu nepotkaly a tak pokračujeme dál na Řečany nad Labem. Obracíme směr a míříme na Choltice, kde nás čeká super pohoštění s výbornými domácími koláčky a vtipným panem vrchním.

Přes Bezděkov, Starý Mateřov, Staré Jesenčany, Ostřešany, Tuněchody, Úhřetice, Úhřetickou Lhotu a Kostěnice se dostáváme do bodu, kde se dělíme na skupinku Holice a skupinku Moravany. Shrnujeme, že počasí bylo dobré, vítr občas foukl do zad, a tak to jelo. Na trase převážně rovinky, ale trasa celkem 100 km nám stačila, abychom ještě večer mohly zajít do divadla povzbudit ochotníky s reprezentantem CKP. Celkově tedy hodnotíme akci jako vydařenou a těšíme se na příští týden na Drozdovskou!