Odvolávám co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil!

Vím,že jsem říkal, že již ukončuji sezonu,ale... v této nelehké době koronavirové, kdy je pohyb omezen pouze ve velmi omezeném počtu lidí a jakékoli akce, sportovní nevyjímaje, jsou rušeny, začínají vznikat alespoň tzv. virtuální závody a s jedním takovým přišla i moje přítelkyně, že bychom si ho mohli spolu zajet.

Stručně řečeno: člověk ujede určitou distanci, na kterou se přihlásil v rozmezí od 18. do 25. října a výsledný čas zašle organizátorům na mail s fotkou jako důkaz.

V tomto závodě jsme se s Barčou společně přihlásili na 50ti kilometrovou trasu na horském kole a já se ještě zapsal na tratě 50km a 70km na silničním kole. 

50km na silnici jsem si odjel v pondělí, s Barunkou jsme poté 50km na horským kole absolvovali společně ve čtvrtek a poslední 70ku jsem objel v pátek.

Sečteno a v neděli v noci podtrženo...na 50ce na horském kole jsem skončil celkově na 8. místě z 123, na silniční 70ce celkově 3. místo z 35 a na silniční 50ce 2. místo z 75. No a (doslova) korunku tomu dala Barča, která si na své trati 50km na horským kole dojela ve svém prvním závodě pro 1. misto z 36ti v ženách!

Řekl bych, že tohle byly opravdu moje poslední závody, ale kdo ví s čím ta moje zase ještě příjde.... 

Tour de Bechyně... závod, kterým to mé cyklistické dobrodružství vůbec začalo. Závod, kvůli kterému jsem za letní prázdniny najel na kole 400km a myslel jsem si, jak moc jsem dobrej! Také kvůli němu jsem si koupil své první tretry (které stále používám na trénink) no a co asi nejvíc, koupil si svou první silničku.

Od mého prvního startu uběhlo již opravdu spousty let, což dokumentuje počet pamětních plaket viz foto4. I tak však stále každým rokem získávám další cenné zážitky a zkušenosti jako:1) pocit, kdy společně s ostatními ve skupině spojíte své síly, aby ste dohnali kluky před vámi,2) jak neuvěřitelně cyklistika bolí, když neodhadnete své síly a dalších 40km (z 47) závodu protrpíte v křečích,3) jak důležitá je pozice v pelotonu,4) jízda v háku, 5) motivace v podobě soupeřů se stále zlepšovat, 6) úspěch, kdy si všechno sedne a vy zužitkujete celý rok té snahy trénování a nepopsatelný nával emocí po dojezdu, který vás dohání k slzám...

No a letos k tomu přibyla další, a to znalost větru, z které bych zejména od Netěchovic do Týna dnes dostal nedostatečnou, a která mě připravila o lepší umístění, než 36. místo (z 125 celkově), když jsem v táhlém kopci před Raděticemi v 17ti členné skupině ve spurtu dorazil do cíle jako první. 

Po závodě následovalo vyhlášení a klasická pozávodní rozprava s ostatními závodníky a kamarády. Zkrátka tomu dnes opět nic nechybělo a bylo to jako vždy SUPER a tímto závodem oficiálně ukončuji cyklo sezonu 2020.

Dnes, za krásného prosluněného dne, se odehrál pro většinu našeho týmu poslední závod série JAL 2020, jenž měl konec na legendárním vrcholku hory Kleť. Na start se postavila čtyřčlená sqadra Kohoutího týmu v sestavě Karel Buřič, Václav Krejčí, Aleš Kocian a Miroslav Joza.

Jediný, kdo se oproti loňsku dokázal zlepšit a zároveň obsadil ve své kategorii nejlepší umístění, byl Václav Krejčí. Ostatní zaznamenali menší zhoršení, nicméně dnešní den jsme si všichni užili, završili letos lehce chaotickou sezonu a získali důvod o to ještě více trénovat ;). 

Budeme se na Vás tešit i v příští sezoně (plně věřím, že ve stejné sestavě jako letos!) a samozřejmě na nějakém tom posezonním posezení... Kikirikiiii!!! (Čau!)  

Jak již bylo zmíněno, dnes se jela VC Temelína. Všichni Kohouti, kteří se závodu zůčastnili (konkrétně Aleš Kocian, Míra Joza a Kája Buřič) zvolili delší, pekelnou trasu na 104km. 

Z pohledu kategorií si tradičně nejlépe vedl Kája, který si dojel na nejdelším závodu Jalky pro 3. místo. Míra již od začátku nezachytil hlavní pole a po bolestech s krční páteří byl vůbec rád, že se dostal do cíle. Aleš si po delší závodní odmlce dojel pro 20. místo v kategorii.

15. srpna se jela Temelínská časovka na bez mála 20km. Počasí stejně jako již v mnoha letošních závodech jako zázrakem vyšlo naprosto výborně. Dnes se z našich Kohoutů představila trojice Karel Buřič, Láďa Kohout a Míra Joza.

Kája se na trať postavil jako první z nás a i přesto, že se před závodem necítil moc dobře, zajel oproti loňsku o 10 sekund lepší výsledek. Na bednu to však dnes nestačilo.

Druhý jel náš manažer Láďa, který si již před startem stanovil nelehký cíl, a to zajet trať pod 33 minut. To se mu sice nepovedlo, nicméně v souboji se Zdeňkem Peltanem se mu podařilo těsně vyhrát  a obrat ho tak o nějaký ten bodík a pomoct tak Kájovi v jeho stíhací jízdě.

Poslední z Kohoutů a předposlední startující vůbec se na trasu vydal Míra. Ten měl na trase po dvě kola na očích o kolo napřed jedoucího Kudláka a i přesto, že se zdálo, že ho těsně v obou kolech stahuje, celkový výsledek hovořil na konci o 8 sekund ve prospěch Kudláka.

Sečteno, podtrženo... dnes se Kohoutům výsledkově úplně nezadařilo oproti svým konkurentům. O to větší motivaci jistě budou mít již zítra, kdy se představí na 104km dlouhé trase při Velké ceně Temelína. 

Tak nám držte palce, my jdeme regenerovat.

Kájov 2020. Narozdíl od ostatních závodů, v Kájově se sešlo početně podobné startovní pole jako v předchozích ročnících, konkrétně 70 závodníků.

Ve své kategorii si počínal nejlépe Karel Buřič, který obsadil 3. místo v kategorii E. Nerozházel ho ani předzávodní defekt, díky kterému musel závod objet se zapůjčeným předním kolem. Solidní výkony předvedli i jeho kolegové Míra a Láďa. Mírovi o necelé dvě vteřiny uniklo pódium, a to i přesto, že si vylepšil své osobní maximum o více než minutu. Super výkon předvedl i náš manažer Láďa, který si vylepšil svůj loňský výsledek o třičtvrtě minuty.  

Za 14 dní nás čeká časovka a hromadný závod na Temelíně, tak se nezapoměňte registrovat Kohouti! :D

Ve středu 29. července se jel jubilejní 50. ročník závodu do vrchu - Cunkov. Z Kohoutů se na start prvního balíku postavil Míra Joza a v balíku S2 pak Venca Krejčí. Míra si z 31 závodoníků dojel pro 16 místo, nicméně zhoršení oproti loňsku o třičtvrtě minuty. Vencovi pak v éčku těsně unikla bedna ve své katetegorii a bral nepopulární 4. místo.

Kritérium jako mistrovský závod? Nikdo o něm nikdy neslyšel a přec-EXISTUJE!

V neděli 19. července došlo k historické události, poprvé v historii se jako mistrovský závod jelo kritérium, a to na nám dobře známém areálu Vodník ve Vimperku. Na start své kategorie se tentokrát bohužel postavil pouze jediný zástupce našeho týmu Míra Joza v kategorii A. Stejně jako v sobotu, i dnes naprostým zázrakem počasí vyšlo naprosto skvěle a tak nic nebránilo tomu, aby ze sebe všichni borci vydali maximum. 

Na start kategorie A se postavilo 15 cyklistů, z nichž hned 4 patřili k týmu WEBER a 4 Ráfkarna IDEA Cycling Team a právě tyto týmy měly pod taktovkou celý závod. Bohužel, hned ve druhým kole přišel pád borce ze Sparty uprostřed balíku, čímž se velice brzy pole rozdělilo a Míra zůstal ve skupince se svým tradičním soupeřem Tomášem Kudlákem a dalšíma dvěma kluky z JALky, a tak cíl byl jasný, a to dojet před nimi. Do posledního kola tomu vše nasvědčovalo: Lehockýho z Jistebnice jsme utrhli v půlce závodu, Dychtl nestačil tempu poté, co naše skupina byla dojeta o kolo. Následně se Míra s Kudlákem této skupiny chytili. Což najednu stranu bylo fajn, že člověk byl v háku, na druhou problém, protože bylo daný pravidlo před závodem kdo bude dojet o kolo, tak se nemá vměšovat do souboje dané skupiny a jet poslušně za nimi. (Což Kudlák od začátku ignoroval). 3 kola před koncem se k Mírovi naklonil Kudlák se slovy "Dnes je to tvoje jeď" Poté ještě doplnil, že má defekt a pomalu začal ztrácet. Nicméně naše skupina v tu dobu šetřila síly a nejela (Míra by rád jel, ale nemohl, protože byl o kolo). Díky tomu se Kudlák docvakl zpátky. Nicméně opět se slovy k Mírovi "Jeď je to tvoje" se zařadil za Míru. Ten tak jel poklidně v háku za skupinou, co měla kolo náskok. V předposlední zatáčce od cíle to však najednou Kudlák stříhl před Míru (Říkám si "vpoho, asi jen nechtěl brzdit). Jenže na cílové rovince najednou začíná dupat do pedálu jak pomatený a s rychlostí cca 47km/h nechává Míru za sebou (solidní rychlost s defektem...).

Holt i tyhle momenty přináší cyklistika. Tak zas příště...  

Nahořanská časovka se již jela jako první závod série JAL, tentokráte byla však speciální v tom, že byla vyhlášena jako mistorvská Silniční Amatérské Cyklistiky, kterou si pro letošek vzal pod taktovku náš ředitel JAL Karel Juráň.

Jak již jsme se mohli přesvědčit na poprvé, jednalo se o velmi těžkou a atypickou časovku. (což potvrdil i následný vítěz kategorie A a 3. celkově Jan Hrstka na svém STRAVA profilu) Na start se postavila opravdu špička (152 cyklistů) amatérské cyklistiky z celé ČR, což se projevilo i na celkovém umístění našich borců. Nejlepším v celkovém pořadí i z pohledu kategorií byl Karel Schwarz na 68. místě a 14. v kategorii D s časem 36:04 a zajel tak o více než minutu a třičtvrtě lepší čas než na jaře. Z pohledu týmů pak Kohouti obsadili 5. místo. 

Pokud si někdo myslel, že závod v Choustníku byl masakr, pak vězte, že proti Bílsku to byl slabý odvar.

Na start se dnes postavilo 158 závodníků (ze 150 volných míst). Prvních 5km pořádně prověřilo nervy závodníků, kdy čelo závodu předvádělo asi něco takového jako já při své první jízdě v autoškole (Brzda plyn, brzda plyn,...) S podivem to přineslo pouze jednu kolizi dvou jezdců, z nichž ani jeden nebyl z našeho týmu. 

V mimořádné konkurenci si tradičně z pohledu kategorií vedli naši kluci v Éčku (Ještě že je máme!). Venca Krejčí na cílové čáře dokázal přespurtovat jak Honzu Vopata st., tak také Zdeňka Peltana a dojel si tak pro 4. místo. Karel Buřič, i přes technické problémy, dojel o jedno místo před svým týmovým kolegou a připsal si tak již třetí účast na stupních vítězů v řadě! (Jen tak dál)

A samozřejmě se nesmí zapomenout na nejprestižnější kategorii (pro nás), kterou je týmové pořadí. Dnes jsme obsadili 3. místo za týmy CK Kramolín a Diablo sport Český Krumlov.

To by bylo vše a já se těším již za týden na další porci závodů, kdy se náš tým představí v sobotu v Nahořanech a v neděli ve Vimperku.

Takže zatíííím ČUS ;)        

       Teprve 2. závod série JAL a hned z toho byla dvě umístění na bedně- tak vypadal dnešní závod v Choustníku v podání našich Kohoutů!

       Nedělní závod v Choustníku sliboval opravdu pořádnou bitvu. Aby ne, když na startovce bylo nahlášeno neuveřitelných 142 závodníků a hned 6 z nich z toho byli naši borci v modro-červených dresech, a rozhodně se neztratili.

      Z pohledu kategorií na tom nakonec byli nejlépe Venca Krejčí, který si ve svém prvním závodě sezóny dojel v kategorii E pro nádherné 3. místo a Karel Buřič, který celou kategorii VYHRÁL!!! Oběma je potřeba smeknout před těmito výkony a samozřejmě i ostatním klukům v týmu, kteří se s tratí poprali také velice obstojně, což dokazuje 3. místo v týmech za týmy CK Kramolín a Diablo Sport Český Krumlov.

      Další závod Kohouty čeká již příští týden na Monínci, Good luck hoši. 

       Do Nahořan jsme se dnes vypravili ve 4, nicméně díky nepřízni počasí a zdravotním problémům, se závodu nakonec zúčastnili jen Karel Schwarz a Míra Joza. Těm se do závodu také moc nechtělo, nicméně s heslem "když už jsme tady" se postavili na start. Ani jednomu se v takovém počasí nechtělo pokoušet štěstí, že si sklouznou na Nahořanských silnicích, a tak po závodě oba cítili určitou rezervu. V cíli z toho nakonec bylo konečné 27. a 33. místo z celkových 61 cyklistů.

       Ze závodu si dnes odnášíme (když už žádná bedna nepadla), zjištění, že i naši soupeři mají slabiny a každý se dá porazit (viz př. dnes Honza Vopat st., který si smlsl jak na Klabouchovi, tak na Majerovi), a že slova"mládí hřeje" není dobré brát úplně doslova...

       Takže nazdar a v Choustníku zas na startu Kohouti ;) 

První závod sezony s účástí Cyklo Kohout se odehrál v Bechyni. Závod se jel mimo sérii JAL a účastnilo se ho celkem 39 závodníků. Naši sestavu tvořili: klubový boss Láďa Kohout, Miroslav Joza a Karel Schwarz. Celkově z toho nakonec bylo 17., 22. a 27. místo.

Představuji zde rám Argon 18 Gallium,jehož vlastníkem je Vašek Krejčí.Přeji mu v letošní sezoně 2017 hodně štěstí.Jo a taky nějaký ten pohárek.

Z JAL se zůčastnilo pouze 12 cyklistů myslím že to bylo hlavně kvůli nevhodnému povrchu trati pro silniční cyklistiku.Láďa skončil ve své JAL kat.první časem 2:12:29 h,Aleš čtvrtý časem 2:04:02 h.Fotografie kde by se objevili naši borci bohužel nejsou.

V pátek 17.72015 jsme se sešli na českobudějovickém náměstí, kde proběhlo společné focení našeho klubu

Vážení cyklopřátelé.Mám tu čest,zde představit opravdový silniční speciál.Přeji Kájovi,na tak nádherné silničce,mnoho šťastných a bezpečných km.