Dobrý den všem,

po proběhlých třídních schůzkách cítím potřebu diskuzi na téma „Hodnocení dětí, motivace, úkoly" uzavřít, protože nesplnila účel, který jsem si od ní slibovala. Nemohu samozřejmě mluvit za Kamilu Bartovskou - zakladatelku diskuze, ale věřím, že se v tomhle shodneme.
Mým cílem při účasti v diskuzi bylo - otevřít témata, o nichž jsem se dozvěděla, že několik rodin prvňáčků trápí a z nichž některá trápila v té době i mne. Domnívala jsem se, že když tato témata otevřeme zde, pomůže to tomu, zjistit, zda se jedná o problém s širší účastí nebo jen o několik případů.
Zároveň jsem doufala, že pokud by se diskuze zúčastnila i paní učitelka, mohlo by to pomoci k vyjasnění. Zkrátka a dobře - společnou diskuzí se dobrat nějakého závěru - ať už v podobě toho, že je třeba něco změnit v individuálních případech na straně rodiny nebo v podobě toho, že je třeba plošnější změna na straně paní učitelky. Nepředjímala jsem ani jedno z těchto řešení.
Chápu, že ne každému je forma diskuze na internetu blízká a že ne každý ji chce využít. To nelze než respektovat. Jen mne mrzí, že ti, kterým tento způsob vlastní není, to nedali prostě a jednoduše vědět. Zároveň je mi líto, že ti, kteří mají se svými ratolestmi a jejich novou rolí žáka první třídy jen a jen dobré zkušenosti, se nezúčastnili svým pohledem na věc - ať už zde v diskuzi nebo třeba jenom mailem. Namísto toho někteří zvolili způsob pro mě nepříliš pochopitelný - a totiž nepřímé a nepřímočaré upozorňování na to, že se tu snad má odehrávat nějaké "spiklenecké" brojení proti paní učitelce. Přičemž původní smysl této diskuze byl naprosto opačný a dokonce je to zdůrazněno v některých příspěvcích. Byla to snaha o společné vyjasnění toho, co některé z nás trápí. Společné - míněno samozřejmě i společně s paní učitelkou, nikoliv proti ní. Fakt, že se to nepodařilo, připisuji jednak rozdílnému pohledu na internetové diskutování, což nelze mít nikomu ze zúčastněných za zlé, částečně i vzájemnému neporozumění a zčásti také nestandardním „komunikačním" postupům, které obcházejí toho, koho se týkají (a tím v žádném případě nemám na mysli paní učitelku, pokud by to snad někomu tak vyznělo, opravdu to tak není).
Mohu mluvit jen za sebe - ve svých příspěvcích jsem vyjádřila své názory. Názory, za kterými si stojím. Považuji to za jeden ze smyslů diskutování - sdělit názor a vyslechnout si názory ostatních. Utřídit si pohled na věc sdílením zkušeností. Jestliže vyslovení názoru někdo snad považuje za prázdné tlachání a dokonce snad i lži - budiž, nelze než konstatovat, že se patrně v tomto neshodneme.
Pokud tedy někteří z vás, kteří jste to tu četli, považujete můj pohled na věc a mé názory za zcela pomýlené, budu vám velmi vděčna, pokud se napříště obrátíte přímo na mne namísto toho, abyste pokradmu a nepřímo osočovali mne - a snahu o řešení potíží formou diskuze - u paní učitelky.

Má-li někdo pocit, že by stránkám prospělo, kdyby se o ně staral někdo jiný než já, velmi uvítám návrhy na jiného administrátora. Jestliže je někomu po tom, co se odehrálo na třídních schůzkách, na překážku, že v roli správce figuruji právě já (a návrh na spolupráci vložený před třídními schůzkami a smazaný po třídních schůzkách takový dojem ve mně vyvolává - možná mylný dojem), potom se této role mileráda vzdám. Byla by škoda zahodit již udělanou práci jen kvůli vzájemné neshodě na některých tématech. Věřím, že se stránky třídy mohou rozběhnout ku prospěchu všech a nechci tomu nijak bránit.

Na závěr bych ráda poděkovala paní učitelce - nemohu samozřejmě mluvit za nikoho jiného, ale sama za sebe musím konstatovat, že nastaly změny, které mne osobně nesmírně potěšily - synovi je v současné době naprosto jasné za co a jak je hodnocený a s množstvím domácích úkolů také můžeme pracovat podle momentální situace. Pevně doufám, že si tato slova nikdo nevyloží jinak, než jsou myšlena - chci jimi pouze a jednoduše poděkovat za řešení toho, co mne tížilo.

S přáním hezkého dne

Kateřina Šmatláková