Belgická senzace

Jméno: Frederic Collignon

Narozen: 13.12. 1975

Místo narození: Rocourt, Belgie 

 Kdy a jak jsi začal hrát fotbálek?

Vlastně jsem ho hrál odjakživa, protože jsme měli stůl doma (moji rodiče jsou oba fotbálkáři), takže fotbálkový stůl byla vlastně moje vůbec první hračka. Prostě jsem začal hrát díky tomu, že můj otec a má matka hrávali fotbálek. Vážněji jsem začal hrát v roce 1991, to jsem začal hrát ligu. O chvíli později pak přišly první turnaje v Belgii. A pak jsem šel do Německa s Ferrari Guerinem hrát na Lowen. A v roce 1995 jsem poprvé hrál v Americe.

V Americe tě známe jak hraješ na Tornadu, na jakých ale hráváš dalších stolech?

Tady v Evropě je mnoho stolů v každé zemi, takže v Belgii třeba hrávám na Jupiteru. Na něm jsem vlastně začínal. Ale hráváme tu taky na Black Diamond, Stakanit, Soccer 2000 a ABC Kicker. Jsou hodně podobné (něco jako Tornádo a Striker). Ještě je tu několik dalších, ale na těch už moc nehráváme. Taky tu je teď nový stůl Euro-soccer. V Německu byl první stůl Lowen, pak přišel Leohnart a nyní byl nahrazen Lehmacherem. Taky tu je stůl Sallands, něco jako Bonzini. Dále se v Německu hrává na Kickeru a Tornadu a pár dalších. Ve Francii Bonzini, Holandsko Toppers 2000 a Tornado. Anglie a Rakousko mají Garlando a Tornado. Je tu ještě pár jiných stolů jako Sport Luxe atd. v dalších zemích (Švýcarsko, Lucembursko), ale většinou se hrává na těch, co jsem už zmínil.

Když vezmeme v potaz tolik rozdílných stolů, jaktože zůstáváš na všech z nich tak nebezpečným hráčem?

Já trénuji vždy pouze na tom stole (nebo velmi podobném), na kterém hraji nejbližší turnaj. Takže klasicky před turnajem ve Státech trénuji pouze na Tornadu, a stejné tomu je při turnaji v jiných zemích na jiných stolech. Ale občas je to samozřejmě složité hrát na nějakém stole a za týden už na jiném. Jsem si jistý, že tomuhle američtí hráči rozumějí, protože když měli Mistrovství na Tornadu, tak chvíli před tím hráli na Dynamu. Takže vždycky se potřebuješ adaptovat, některé střely fungují lépe na některých stolech, a jiné střely zase na jiných stolech. Když víš, která střela kde funguje, samozřejmě ti to pomůže rychleji se adaptovat, ale nikdy to prostě není jednoduché, pokud čas mezi turnaji na rozdílných stolech je příliš krátký.

Evropská fotbálková „tour“ jsou evidentně odlišná od těch amerických. Jaké vidíš největší rozdíly?

Zatím nejsou evropské turnaje tak velké, co do prize money jako v Americe. Navíc jsou v Evropě rozdíly mezi jednotlivými státy, Francie, Německo a tak… Jsou zde odlišné disciplíny, jiné žebříčky a tak.

Který stůl je tvůj nejoblíbenější a proč?

Já hraji rád na jakémkoliv stole. Miluji tuhle hru a je jedno na jakém to je stole. Rád hraji na Lehmacheru, protože se na něm dobře hraje pinshot, ale stejně tak rád hraji na Jupiteru, neboť jsem na tomhle stole začínal. A samozřejmě hraji rád na Tornadu, protože ty nejprestižnější turnaje se hrají právě na něm. Moc rád jezdím hrávat do Ameriky taky proto, že tam jsou opravdu moc dobří hráči a navíc velké osobnosti. Mám mezi nimi několik opravdu dobrých kamarádů a jsou to lidé, kterých si moc vážím. Vážně nemám nějaký stůj v oblibě, mám v oblibě hru samotnou.

Ty jsi považován za jednoho z nejlepších, ne-li toho absolutně nejlepšího hráče na světě. Zvláště teď poté, co jsi vyhrál Masters minulý červenec. Co dál? Co tě motivuje, abys šel dál?

Především díky za kompliment. Mám rád tuhle hru a myslím, že mám stále spoustu věcí, které se mám učit. Motivaci mám, protože když hraješ, stále se učíš novým věcem, a to mě motivuje. Jsou zde nové výzvy, noví hráči nebo nové stoly a je to super vidět nové styly a nové lidi. Krátce řečeno, miluji tuto hru a vše co se jí týká. A proto nemám problém s motivací. Je zde spousta věcí, které mě tudíž motivují, abych šel dále.

Jedním z největších zážitků pro americké hráče je vidět tvůj pinshot v akci. Co nám můžeš říct o téhle střele, a proč myslíš, že je tady tak efektivní? Je to jednoduše proto, že 99% Američanů hrají buď stahovačku nebo snake?

Tahle střela funguje samozřejmě i v Evropě, ale je pravda, že v Americe s ní mají celkem problémy, protože ji nestřílejí narozdíl od stahovačky nebo snakeu. Myslím, že stejným způsobem, nebo ještě hůř, by to fungovalo, kdyby Todd Loffredo přijel do Evropy na turnaj na Tornadu. Evropští hráči by měli velký problém ho bránit, protože stahovačku v Evropě moc hráčů nehraje. Tudíž nejsou zvyklí hrát proti stažce. Ty sice říkáš, že pinshot je efektivní, ale já nevím, jestli je vážně efektivnější než dobrá stahovačka nebo dobrý snake. Viděl jsem brankáře, kteří brání pinshot čím dál lépe a taky jsem viděl perfektní stahovačku (Todd Loffredo) nebo snake (Trevor Park) s velmi vysokou procentuální úspěšností v Americe proti americkému brankáři. Jedna z velkých výhod pinshotu je počet možností a kombinací, které ti tahle střela nabízí. Máš mnoho způsobů, jak můžeš vystřelit do jedné a té stejné díry, a navíc můžeš jít z různých pozic a tak.

Zmínil jsi, že v Americe se hodně hraje stahovačka a snake. Co Evropa? Viděli jsme, že hodně hráčů, co přijíždí z Evropy hrávají pina. Je to v Evropě hlavní střela?

Nejrozšířenější střelou je určitě pinshot, ale objevuje se čím dál více snake.

Když zrovna nedominuješ ve světě fotbálku, co děláš, čím se živíš?

Normálně pracuji, mám firmu s mými rodiči. A po práci, když netrénuji, tak rád koukám na fotbal, rád hraji tenis, chodím do kina s přáteli a také trávím čas s Ingrid a její rodinou.

Ty a Todd Loffredo jste dali dohromady tým, který je opravdu velmi těžké porazit, pokud vůbec možné. Jak jste se vůbec dali dohromady? Požádal tě on, nebo ty jeho?

V roce 1998 jsem hrál ve Vegas s Ismaelem Sabanem a Todd s Maciasem. Během turnaje jsem se ho zeptal, s kým bude hrát Worlds, a říkal mi, že ještě neví. Po několika měsících mi Ingrid říká, ať mu zavolám a nabídnu mu, abychom si spolu zahráli. Ale říkal jsem si, že už je dost pozdě. Ingrid brnkla Terry Moorovi a zeptala se ho, jestli má Todd už spoluhráče. Terry říkal, že ne, a dal Ingrid Toddovo číslo. Zavolala mu a Todd jí řekl, že o tom bude přemýšlet a že nám dá vědět po Národním mistrovství. Zavolali jsme mu tedy po něm a on řekl: OK.Takže jsme spolu hráli první svěťák v 1998 v Dallasu.

Co ti hraní s Toddem dalo nejvíce? Je to vztah učitel/student nebo jste si rovnocenní?

Todd mě naučil mnoho o fotbálku v Americe, moc mi pomohl s tím, abych pochopil, jak lidé v Americe u hry přemýšlejí… Ale pokud mu mohu v něčem pomoci já, udělám to. Když vidím na jeho hře něco, co by měl udělat nebo zlepšit, řeknu mu to. Ale myslím, že můžeme říct, že mi Todd opravdu hodně pomohl a pomáhá, ví toho o fotbálku strašně moc, má hrozně moc zkušeností a je to velmi chytrý hráč (to mu neříkej). Řekl mi toho hrozně moc, podělil se se mnou o všechny své znalosti, nic přede mnou nezatajil nebo tak něco.

Pro hráče, kteří tohle čtou a kteří se snaží experimentovat s pinshotem, můžeš jim dát nějakou radu, jak s tím začít?

Trénink, u téhle střely tohle slovo prostě platí dvojnásob. Je velmi obtížné to vysvětlit, je to odlišné pro každého člověka. Pokud chce někdo poradit s tím, jak na to, nebo co dělá špatně, může za mnou klidně přijít a já jim rád s touhle střelou pomůžu. Neváhejte za mnou přijít a zeptat se.

Jedna z prvních věcí, kterou ti každý zkušený hráč řekne, že na Major turnajích by jsi neměl hrát každou možnou disciplínu, protože se unavíš. Jak je možné, že tvoje jméno vidíme v každé disciplíně, do které se můžeš přihlásit?

Myslím, že to co jsi říkal, platí hlavně pro hráče, co střílejí stahovačku, příklep nebo tenhle typ střel, protože se u toho rameno dost unaví. U pinshotu nebo snakeu tohle tolik neplatí, rameno se tak rychle neunaví jako při stahovačce. Hraji tolik disciplín, protože jednoduše rád hraji tuhle hru, jakoukoliv. Samozřejmě se můžeš unavit, ale když jdeš na turnaj, tak jdeš proto, abys hrál, pokud tedy rád hraješ. Já hraji vždy pokud možno všechny disciplíny, ale zase to nemusíš přehánět. Musel bys to vyzkoušet, abys to zažil. Musíš hrát dost disciplín na to, aby ses dostatečně rozehrál, ale zas ne tolik, aby ses unavil. Každý musí najít tu správnou míru, která je pro něj vhodná (málo nebo hodně disciplín), a tohle je prostě pro každého jiné.

Hraješ tolik fotbálku a na takové vysoké úrovni, necítíš se někdy „vyhořelý“? Aspoň trochu ?

Někdy potřebuji pauzu, ale ne moc dlouho….Víš co, jsem přeci stále ještě mladý, aspoň doufám, je mi 28 (v roce 2003, pozn. překl.) a bylo by smutné, kdybych byl z fotbálku unavený. Zeptej se Todda, ten hraje už mraky let a vyhrál toho hodně a stále se raduje, když vyhraje, protože prostě miluje tuhle hru…

Kdyby fotbálek neexistoval, co bys dělal místo toho?

Netuším. Asi fotbal, tenis, pin-pong, nebo nic.. nebo… Kdyby fotbálek nebyl, můj život by byl totálně odlišný. Víš, Ingrid jsem potkal na belgickém mistrovství ve fotbálku, díky fotbálku jsem poznal tolik kamarádů, takže je opravdu těžké si představit, jak by můj život bez něj vypadal.

A kromě fotbálku se zabýváš v životě čím?

Mojí prací (prodávám auta), trávím čas s Ingrid a její rodinou, a taky máme dva psy a mnoho zvířat, o které se společně staráme

Ty jezdíš sem do Států na každý Major turnaj. Kolik času si většinou dáš mezi přistáním letadla a prvním zápasem, abys ze sebe setřásl dlouhý let. Nějaké tipy pro naše americké hráče, když přijedou hrát sem do Evropy?

Záleží, kde se turnaj koná. Před Worlds zůstávám v Columbusu s Toddem tak 10-12 dní, ale před Las Vegas nebo něčím takovým tolik času nemívám, abych se dal dohromady. Pro lidi, kteří se chtějí vydat sem do Evropy, pokud mohou, tak určitě je lepší, když sem přiletí několik dní předem, aby se během turnaje cítili lépe. Pokud si to nemohou dovolit, tak by měli alespoň před turnajem důkladně spát, aby byli fit. A ne vyrážet na nákupy a takovýhle věci, protože to stojí člověka zbytečně energie. Pokud chcete vidět taky něco mimo fotbálek, nechte prohlídky památek a nákupy až po turnaji. Díky moc a mějte se, Rico.