První květnovou neděli "sedm statečných" ve složení Věra Chorá, Tonda Mikl, Pepa Fanta, Laďa Pašalov, Laďa Brhlík, Peťa Čajka a Jura Michenka podstoupilo cyklistický výjezd na nejvyšší vrchol Bílých Karpat - Velkou Javořinu. Postupně jsme se sešli před javornickou Jednotou, kam se někteří dopravili vlakem, jiní přímo po vlastní ose na kole. Následoval přípitek na cestu Tondovou domanínskou slivovicí a mohlo se šlápnout do pedálů. Abychom se posilnili před hlavním stoupáním dne, rozhodli jsme se pro krátké zastavení v penzionu na Vápenkách na jednoho řezaného regentíka. Potom jsme serpentinami přes Kamennou boudu a následně po bývalé silnici od Strání okolo Zabitého Žida pod pramenem Veličky vystoupali na vlastní vrchol naší oblíbené hory. Po zastávce na občerstvení na Holubyho chatě se od západu přihnalo černé mračno a po chvíli se za hřmění spustil dosti vydatný déšť, tak jsme byli nuceni v "Krbu" vyčkat, než se počasí umoudří. Potom nás čekal dlouhý sjezd po místy už dosti rozbité silnici, jež se ale momentálně od vrcholové strany rekonstruuje, do Hrnčiarového a poté do Staré Turé. Zde jsme se stočili na západ a ani netušuli, jak nám dá úsek po Kopaničářské cyklomagistrále do Myjavy zabrat. Jeli jsme doslova hore dole - po strmém výšvihu následoval okamžitě prudký sjezd, tak jsme se na doplnění energie krátce zastavili v krčmě na kopci v Poriadí. Na náměstí v Myjavě jsme se už i vzhledem k pokročilé době rozdělili, Pepa, Laďa a Tonda se stoupáním přes Polanu a následným sjezdem k Sabotům přesunuli na moravskou stranu a směřovali domů do Strážnice, resp. Moravského Písku, zbytek okolo rozhledny Hrajky nad Starou Turou a výšvihem nad Majeríčkami s výhledem na protější Branč přejel do Sobotiště, kde si dopřál poslední zastávečku v oblíbené hospodě na návsi na Topvar, a pak už pelášil přes kopec do Častkova a na hlavní silnici ve směru na Holíč, neboť se od jihozápadu blížila další bouřka, která naštěstí začala nabírat na intenzitě až poté, co jsme dorazili do Hodonína. Počasí nám tedy vyšlo nakonec docela hezky, cestou jsme se mohli kochat nádhernými výhledy, zejména kopaničářský kraj pod jižními svahy Velké Javořiny je z krajinářského hlediska velmi působivý. Pochvalu od vedoucího zaslouží všichni zúčastnění, obzvláště Věra, jež jako jediná zastupovala něžné pohlaví.