V neděli na jednoho z ledových mužů - Serváce - byly na programu dvě cyklistické vyjížďky. Jedna skupina se vydala s Blankou Nedvědovou do Modrých hor, druhá vyrazila s Jurou Michenkou na jih Záhořím k Záhorské Vsi, kde se stočila na sever a proti silnému větru postupovala zpět do Hodonína. Na tuto vyjížďku nakonec s Jurou vyrazilo 5 cyklistů - Dáša Smetková, Věra Chorá, Tonda Mikl, Vlado Pekár a Laďa Hujňák. Z Hodonína přejeli do Holíče a odtud pokračovali kopcovitým úsekem po Záhorské cyklomagistrále přes Petrovu Ves do Šaštína k bazilice Panny Marie Sedmibolestné. Poutní kostel se Dáši zalíbil natolik, že zezadu plnou rychlostí napálila do stojícího Jury, jehož zadní kolo se v ten moment nepodobovalo snad ani osmičce a pro jeho alespoň částečné zprovoznění bylo nutné vyhledat nějakou technickou pomoc. Podařilo se nám nakonec vyhledat místní chlapy - opraváře kol ve vedlejších Strážích nad Myjavou, kterým se kolo zdařilo narovnat alespoň do takové podoby, že i přes silné vlnění a uvolněnou zadní brzdu bylo pro další cestu provozuschopné, ostatní byli navíc spokojeni, že se tím omezila rychlost vedoucího akce, a tak měl celý incident vlastně přínos jako retardér zpomalující rychlost stroje. Po vynucené jeden a půl hodinové přestávce jsme tedy od baziliky pokračovali okolo rekreačního střediska Gazárka do lesa na místy písčitou širokou cestu, která je současně značena jako zelený turistický chodník, naučná stezka a cyklostezka, k chatě Lásek, od které to bylo již nedaleko k osadě Tomky. Zde jsme najeli na silnici, po které jsme přes Závod, Velké Leváre okolo uličky s habánskými domy a Malé Leváre přejeli do Gajar, obce, v níž v období socialismu vzhledem k blízkosti rakouské hranice panoval velice přísný pohraniční režim. Tady jsme se napojili na pohodlnou asfaltovou cyklostezku Skalica - Bratislava, po které jsme postupovali přes Karlov dvor do Suchohradu, kde jsme si udělali v hezké hospůdce se zahrádkou přestávku na občerstvení. Odtud to již bylo nedaleko do sousední Záhorské Vsi, ve které nás převezla kompa za 1 euro do protějšího rakouského Angernu. Jakmile jsme se stočili k severu, byli jsme vystaveni silnému působení severozápadního větru, který podstatně zpomalil další postup, přesto jsme se po chvíli přes Dürnkrut přesunuli k památníku bitvy na Moravském poli, od kterého jsme po krátké přestávce přejeli po silnici až do Hohenau an der March. Zde nás čekal Ludwig, se kterým Jura probíral podrobnosti zářijové cyklistiky. Ostatní už byli celkem unaveni a i vzhledem k chladnému večeru se rozhodli postupovat samostatně již známou trasou po zabezpečovací hrázi Myjavy a Moravy k silničnímu přechodu Brodské. Odtud Vlado postupoval dále podél břehu Moravy cyklostezkou do Kopčan, ostatní zvolili pro přesun do Hodonína kvůli silnému protivětru částečně chráněnou cestu lesem po Anglické aleji přes mikulčické vykopávky. Jura se po jednání odebral do Hodonína samostatně ještě přes obec Kúty a od přechodu nad Brodským po hrázi řeky Moravy. V Hodoníně jsme nakonec měli na tachometrech velice slušných 140 kilometrů, tradičně jsme si užili spoustu zábavy i dramatických okamžiků a i přes zpáteční postup proti silnému protivětru byli v cíli všichni nadmíru spokojeni.    

Další nádherné fotografie z akce naleznete ve fotogalerii Vlada Pekára na:

http://vlapekop.rajce.idnes.cz/Cyklo_-_Zahorim_a_na_Moravske_pole/