V sobotu 8. března v rámci výměny termínu s Ivanovou anabázou uspořádal Milan Kolář vycházku do východní části Bílých Karpat, o kterou opět projevila zájem značná část členské základny, po Vlárské dráze se nakonec na Slavičínsko vypravilo 51 turistů. Své putování zahájili na železniční zastávce v obci Hostětín, ve které není o zajímavé objekty nouze. Po jejich prohlídce vystoupali poněkud blátivějším terénem na Klemůvku a z ní se spustili do Šanova. Jsou to všechno místa, kde 29. srpna roku 1944 svedli američtí letci, vyrazivší s 599 bombardéry typu B-17G a B-24 Libertador převážně ze základny v italské Foggii, s jednotkami wehrmachtu bitvu o Bílé Karpaty, jejíž následky byly ničivé a samotní spojenci utrpěli těžké ztráty. Při operaci bylo sestřeleno 10 letounů, zahynulo 41 letců, bylo poškozeno či zničeno více než 1 500 budov a počet obětí z řad civilního obyvatelstva narostl na 464 osob. Ze Šanova následoval postup do Slavičína, kde se ještě mnozí prošli příjemným městečkem, taktéž s mnoha zajímavými zákoutími a památkami a zastavili se zde na občerstvení. Jura Michenka s Adélou Příkaskou a Luckou Čárskou se vzhledem k ohlášenému nádhernému počasí rozhodli vycházku si ještě trochu protáhnout a vyrazili už z městské zastávky v Bojkovicích přes Krhov nahoru na hlavní hřeben na Lokov nad Žítkovou. Zde na ně po ranní husté mlze poprvé vysvitlo sluníčko a následně je provázelo celou cestu až do cíle. Ten původně zamýšleli taktéž ve Slavičíně, ale na rozcestí nad Šanovem Na Koncích, přestože děvčata důrazně upozorňovala na skutečnost, že k aktuálnímu Mezinárodnímu dni žen by si zasloužila nějaký zákusek v cukrárně (Jura samozřejmě oponoval tím, že o Mezinárodním dni slečen nic neví, poté pod nátlakem jejich zařazení mezi ženy připustil, ovšem namítal, že se jedná o v poslední době velmi frekventovaný pojem - diskriminaci s odůvodněním, že Mezinárodní den mužů přes stálé upozorňování zástupců mužských organizací a spolků ve všech kontinentech doposavad vyhlášen nebyl, přesto se však musel pro ladný průběh dalšího pochodu smířit s tím, že děvčata do cukrárny pozve za 14 dní v Rousínově), nakonec vyhodnotili, že by bylo škoda za takových podmínek opouštět hlavní hřeben, a postupovali po něm dále přes Čerešienkovou až na nejvyšší bod tohoto úseku Bílých Karpat, Javorník (783 m), na jehož úpatí se zastavili na svačinku kochajíce se současně výhledy na protější Povážský Inovec. Z něj se na závěr spustili přes Pláňavu s nádhernými výhledy na Vrštaec a Vizovické vrchy do Bylnice, kde své putování po 28 kilometrech zakončili na železniční stanici a zbytek pochodníků přibrali do vlaku cestou zpět ve Slavičíně                  

            Prožili jsme tedy opět nádhernou sobotu, o další pěkné zážitky v přírodě nebude vzhledem k programu v následujících dnech nouze, na vybrané fotky s komentářem se můžete podívat zde, zbytek je pak k dispozici pod odkazem:

http://jura1972.rajce.idnes.cz/8._3._2014_-_Z_Bojkovic_pres_Lokov_738_m_%2C_Ceresienkovou_758_m_a_Javornik_782_m_do_Bylnice/