Kabardinský kůň byl vyšlechtěn v předhoří a v horách severního Kavkazu z místních horských kavkazských koní mongolského prapůvodu. Na jeho vzniku se dále účastnil kůň karabašský, arabský a kůň jihoruský z východních stepí. Kabardinský kůň byl již v 16. století velmi rozšířen na severním Kavkazu. Je všestranně užitečný a hodí se pod sedlo, k potažním pracím i jako výborný soumar, kterého lze velmi dobře využít v kavkazských horách. V horském terénu na horských stráních a kamenitých stezskách je velmi obratný a jistý.

Kabardinský kůň je menšího až středního vzrůstu s těmito průměrnými rozměry: výška v kohoutku (hůlková) u hřebců 152,7 cm, u klisen 149,5 cm, obvod hrudníku - u hřebců 175,6 cm, u klisen 177,9 cm, obvod holeně - u hřebců 19,35 cm, u klisen 18,4 cm.

Má delší rámec, je široký v prsou, se silnou kostrou. Hlava je přiměřeně velká, se širšími žuchvami, více nebo méně klabonosá, někdy hrubší a méně suchá. Uši má malé, velmi pohyblivé, vždy dobře nasazené a přímé; nevyskytují se uši nízko nebo široko nasazené a rozkleslé. Krk je přiměřený, svalnatý, u hřebců velmi široký, s tukovým hřebenem. Kohoutek je delší, znatelný, hřbet u většiny koní delší, a proto někdy i měkčí. Rovněž bedra jsou delší. Záď je dlouhá, skloněná, užší, střechovitá. Hruď je hluboká, široká, s klenutými žebry. Končetiny jsou suché, vpředu pravidelně postavené, vzadu mají často šavlovitý a kravský postoj. Kopyta mají kabardinci středně velká, pravidelného tvaru, s neobyčejně tvrdou rohovinou. Barva srsti je výhradně hnědá, černá, někdy s rezavým nádechem na slabinách a kolem huby, a také šedá, myší.

Kabardinský kůň je neobyčejně výkonný a vytrvalý na dlouhé vzdálenosti, což potvrzují jeho zkoušky výkonnosti. Tak např. v roce 1935 skupina kabardinských koní přešla v zimě při silném protivětru trasu v horském terénu kolem kavkazského hřbetu dlouhou 3000 km za 47 dnů. Za měsíc potom absolvovali titíž koně cestu z Pjatigorska do Rostova dlouhou 600 km za 5 dnů. Při zkoušce rychlosti dosáhl dvouletý hřebec Linkor na vzdálenost 1600 m rekordního času 1,55 minuty. Tříletý hřebec On-Že urazil 2000 m za 2,23 minuty a hřebec Drednout 3000 m za 3,44 minuty. Klisna Azoj uběhla 100 km za 4 hodiny 25 minut. Ve voze s nákladem 1,1 t pár kabardinských koní ušel vzdálenost 15 km za 2 hodiny a nazpět za 1 hodinu 31 minut.

Kabardinský kůň byl oficiálně uznán za zlepšovatele jiných plemen v Krasnodarském a Stavropolském kraji, Kabardinské, Dagestánské a Severoosetinské zemi, jakož i v Gruzínské, Arménské a Ázerbájdžánské.

Převzato z knihy Chov koní od Jana Štrupla