Před tím než začneme číst řádky o historii vzniku HAPKIDO, si na úvod řekněme, že toto bojové umění nebylo vytvořeno jen prací jednoho člověka. V literatuře se můžeme dočíst o několika teoriích vzniku HAPKIDO. Níže na těchto stránkách je k přečtení jedna z verzí popsána v knize“Šota šou Hapkido“.

Zakladatel Hapkido

Zakladatel HAPKIDO mistr Choi, Yong-sul, se narodil v roce 1904 v korejském městě Taegu. V roce 1909 byla Korea okupována Japonskými vojsky. Když bylo Choi 7 let, byl vyvezen ze své země do Japonska na práci. Využívání korejských dětí na různé druhy nucených prací v Japonsku, bylo normální praktikou okupačního režimu. Osud tomu chtěl tak, že se Choi dostal do služeb Sokaku Takedy, přímého potomka zakladatele Daito Ryu Aikidžu Džucu. Takedovi bylo 44 let, když k němu přišel 7 letý chlapec Choi., kterému dali japonské jméno Jošida.

Daito Ryu Aikidžu Džucu se jeví jako starodávný druh Aikidžu džucu. Podle korejské legendy, Aikidžu Džucu založil princ Sodazumi (884-916), známý v Korei pod jménem Teidžun, šestý syn japonského imperátora Sewa. Podle oficiální histografie stylu Aikidžu Džucu, se naopak jeví jako zakladatel Minamoto No Jošimicu (1045-1127), třetí syn Minamoto No Jorijoši (988-1075), který byl potomkem imperátora Sewa z pátého pokolení. Dokud se klan Minamoto lišil těsnými vazbami příbuzných, nebylo pochyb, že mnozí jejich členové měli svůj přínos na rozvinutí Daito Ryu Aikidžu Džucu. Ale nemalou zásluhu na založení stylu má právě Minamoto No Jošimicu.

Rodina Minamoto má své kořeny v období Heinan (794-1185), v celé historii země představolvala jeden z hlavních klanů Japonska. Ví se, že jméno Minamoto No Joritono (1147-1199) stál na počátcích formování šogunátu Kamakura. Po čas existence kdy byli v zemi u moci samurajové, Jošikijo (1094-1145) starší syn Minamoto No Jošimicu, opustil hlavní klan a odcestoval v oblast země známou pod názvem Kai. Pod svým jménem tam založil novou větev klanu Minamoto, ze které se oddělila rodina Takeda, v nadcházejících letech utvářející styl Daito Ryu Aikidžu Džucu.

Po uplynutí několika století se znalosti o Daito Ryu tajně předávay v rodině Takeda z generace na generaci, dokud se na konci 19. století dědicem tohoto stylu nestal Takeda Sokaku (1860-1943), 32 potomek zakladatele tohoto stylu bojového umění. On jako první otevřel školu Daito Ryu na japonském ostrově Hokaido a stal se prvním členem rodiny Takeda, vyučující bojový systém nejen pro japonské představitele, ale i pro všechny kteří se ho chtěli naučit. Bojové techniky obsahnuvší se v systému Daito Ryu Takedy Sosaku, se skládaly z pákových technik, hodů, chvaty na trup, metody dušení, ale také údery pěstmi, chodidly a koleny.

Různé prameny se rozchází, když popisují vztah Takedy a mladého Choi. Mnohým přívržencům stylu HAPKIDO se nelíbí, že Choi je vlastně přímým pokračovatelem stylu Daito Ryu Takedy. Fakt, který není populární a připomíná se co nejméně je ten, že Choi plnil u Takedy (svého pána) tu nejpodřadnější práci. Abychom správně pochopili složitosti vztahu Takeda Choi, musíme se na ně dívat v historické perspektivě. Takeda byl posledním představitelem samurajské větve své rodiny. Japonci se vždy cítili být božskou rasou. Korejce považovali, v lepším případě, za druhořadý národ a v horším případě za pěšáky ve hře jménem život. Není pochyb, že Choi se zalíbil Takedovi, ale pro své postavení nemohl z mladého chlapce (korejce), udělat svého přímého žáka (syna), aby nenarušil nacionální a kulturní tradice.

Při práci osobního sluhy Takedy se Choi účastnil výuky stylu Daito Ryu, které vedl jeho pán. Není zdokumentováno, kdy začal Choi výuku fyzických aspektů tohoto bojového umění. Vypráví se, že když v roce 1935 Takedu vyzval na souboj učitel jedné z mnoha škol bojových umění, mistr Daito Ryu hned na začátku nabídnul Choi střetnout se s vyzyvatelem. To byla normální praktika, když mistr přijal souboj od mistra libovolného stylu. Vždy nejdříve bojovali nejlepší žáci svých mistrů, když souboj prohrál, ostudu vždy sklidil jeho učitel. Na otázku proč zrovna Choi, Takeda odpověděl: „Kdo jiný z mých žáků se mnou strávil více času a více se naučil, když ne můj sluha?“ Choi se utkal v souboji a svého protivníka porazil.

Morihei Uešiba, budoucí zakladatel stylu AIKIDO, se začal v 7 letech učit Daito Ryu pod vedením mistra Takedy, když Choi byl ve službě mistra. Právě kvůli tomuto hledají historikové podobnost mezi HAPKIDO a AIKIDO. I proto že oba tyto styly bojových umění mají stejné kořeny a v některých případech i stejné techniky se jeden od druhého liší svou filosofií.

Choi sloužil u Takedy přes 30 let, do smrti svého pána 25. dubna 1943. Po smrti svého pána opustil dům a vrátil se do Taegu. Po vybojování nezávislosti Koree Choi daroval své zemi HAPKIDO. V začátcích své výuky učil své následovníky čistý styl Daito Ryu. Postupně se na korejském ploostrově začaly objevovat nové styly národních bojových umění, které postupně do svých stylů začali zapojovat starodávné bojové umění Taekyon. Tyto nové styly nemohly ujít vnímání mistra Choi a ten také začal ve svém stylu praktikovat agresivní techniky úderů nohama a rukama, charakteristické pro starodávné korejské bojové umění.

HAPKIDO tak jako jiná bojová umění, vzniknuvší po vybojování nezávislosti Koree, se rozvíjelo pomalu a těžce. Jen samotný název byl několikrát změněn. Nový styl se např. jmenoval: YU KWON SUL, JUSUL, HO SIN MU DO, BI SUL, dokud se v roce 1963 oficiálně pojmenovalo na HAPKIDO.