Jarní výhra v podzimním počasí…….
Poslední tečkou za zimní částí a první vlaštovkou, která měla prozradit jakéže bude to následující jaro byl přípravný turnaj ve Studénce 11.4.2010. Předem bylo dané, že nejedeme turnaj za každou cenu vyhrát. Prostor měli dostat všichni hráči včetně těch, kteří nás úspěšně doplňují v průběhu sezóny z družstva mladších žáků. Že bude zkouška těžká jsme tušili. Že začne už doma ve Staré Vsi nevěděl nikdo. V sobotu v noci jsme zjistili, že proběhl informační šum a že turnaj, který máme hrát odpoledne hrajeme ráno. Protože se k vzniklé situaci postavili všichni hráči jako profesionálové nebylo potřeba řešit žádný problém se sestavou a do hodiny bylo družstvo připraveno k odjezdu. Velkou měrou k tomu přispěli svým porozuměním i rodiče, kteří nejen dobře připravili kluky na cestu, ale i zajistili dopravu do místa srazu a někteří i do místa konání turnaje. A tak jedině to, že pro velký počet hráčů musel zůstat doma náš tiskový atašé by se dalo považovat za malou kaňku v jinak bezchybné organizaci. Z tohoto důvodu se omlouváme, že z turnaje ve Studénce není žádná fotografická příloha.
Turnaj sám nebyl nakonec tak silně obsazen jak jsme původně očekávali. Odehráli jsme dvě utkání. Se Studénkou a Vítkovicemi. I tak zápasy v nepříjemné zimě a na mokrém terénu i proti pro nás přijatelným soupeřům ledacos ukázaly.
Stará Ves - Studénka 15:11 ( 8:4 )
Branky: Sýkora 5, Onderka 7, Šiller 3
Sestava:
Straňánek, Holáň
Novotný, Matějček, Pelíšek, Lyčka
Sýkora, Šiller, Onderka, Polášek, Vaněk
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Mimo sestavu: Šeděnka – nemoc
V prvním utkání jsme nastoupili proti domácímu týmu. Zápas jsme začali tím, co umíme nejlépe. Aktivní, vysunutou obranou s lehce staženým Radkem a kombinační hrou útoku, kde Radim převzal úlohu nahrávače a střelce ze střední vzdálenosti. Obě tyto role zvládl výborně. Útok předváděl pohledné kombinace a spolu s obranou a výborným Honzou v bráně dovoloval soupeři jen korigovat dobře rozehrané utkání. Na hřišti se postupně vystřídali všichni hráči z lavičky. Dobrou práci odváděl Kuba, který vystřídal také dobře hrajícího Radka. Svou šanci dostal v útoku Zdeněk, ale byla znát malá rozehranost a také respekt z vyšších hráčů soupeře. Více prostoru dostal i Vašek, ale především jeho nedisciplinovanost srážela jeho výkon. V posledních minutách si brankové tyče osahal i Marek. Podal dobrý výkon, pochytal co se dalo, ale nějaký ten centimetr prostě ještě chybí! Soupeř proto několika střelami pod břevno zápas kosmeticky upravil. Tohle jsme moc neřešili.Všechny ve chvíli závěrečného hvizdu zajímal jenom horký čaj na lavičce a teplé prádlo. Jak říká klasik „jen co se ohřejeme hned zase půjdeme“. Čekaly nás Vítkovice.
Vítkovice – Stará Ves 16:23 ( 8:12 )
Branky: Sýkora 7, Onderka 12, Šiller 2, Polášek 2
Sestava:
Straňánek, Holáň
Novotný, Matějček, Pelíšek, Lyčka
Sýkora, Šiller, Onderka, Polášek, Vaněk
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Mimo sestavu: Šeděnka – nemoc
Druhý zápas jsme odehráli s Vítkovicemi. Se soupeřem, se kterým hrajeme opravdu rádi. Hráči mají dobré vztahy na hřišti i mimo ně. Absolvovali jsme dá se říct společnou část zimní přípravy. V zápase nejsou emoce, nečistá hra a hráči se jí mohou nerušeně věnovat. Že zápas jako tréninkový pojala obě mužstva bylo patrné už od samého začátku. Malá bojovnost, nepřesnosti. To vše provázelo první minuty utkání. Vítkovice postavily do brány brankáře mladších žáků a prověřili sociální cítění našich útočníků. Ti opravdu dělali všechno proto, aby brankáře soupeře netrefili a proto pro jistotu netrefovali ani branku. Jelikož na druhé straně se Ferenčákovi opakovaně zželelo promrzlého Honzy a raději trefoval kde co kolem brány byl stav po čtyřech minutách stále nula nula. Až po důrazném upozornění trenérů z obou laviček se konečně začala hrát házená. Útok znovu dobře kombinoval a především Pavel, který byl nejlepším hráčem na hřišti byl u všeho podstatného. Bojoval o každý míč, rozehrával a hlavně střílel branky. Dobře ho doplňoval i zbytek útoku. Radim znovu rozehrával a střílel góly z náběhu a střední vzdálenosti. Roman předváděl svou nenadálou střelbu z úhlu. Prosadil se i Vašek, který dal dva góly, ale pořád nám na hřišti něco dluží. Zdeněk se tentokrát snažil ještě více, ale snaha dát konečně gól byla v jeho případě silnější než kolektivní pojetí této hry. Udržovali jsme potřebný bezpečný náskok a naše obrana si počínala až trestuhodně mazácky. Lukáš i Jarek sebrali velké množství míčů, ale také velké množství obrana ztratila nepřesnou rozehrávkou. Kuba i Radek dobře zvládli zhruba to, co se od nich očekávalo. V polovině druhého poločasu se zranil do té doby vynikající Honza a přišla znovu Markova chvíle. Vítkovičtí hráči vycítili šanci na zkorigování výsledku a využili ji. Na menší rozdíl než deset branek se ale nedostali a zápas jsme dotáhli do vítězného konce. Turnaj pro nás skončil v pravou chvíli. Jarkovi, který nastoupil po nemoci docházely v závěru síly, Honza si na mokrém povrchu poranil kotník a na Romanovi byla znatelná začínající viróza.
Turnaj jako celek splnil to, co jsme od něj očekávali. Když více než soupeři prověřilo naše hráče počasí a také vlastní nedisciplinovanost a nekoncentrovanost na hru, což bylo způsobeno opravdu tréninkovým přístupem. Zklamáním pro naše hráče byla neúčast Svinova, se kterým naši kluci chtěli moc a moc hrát.
Je dobojováno!! Na úterním tréninku můžeme sečíst ztráty a taky udělat tlustou čáru za zimní částí sezóny. Byla vynikající, ale nesmírně těžká práce nás ještě čeká! Díky za podporu všem, kteří nám fandili a stále fandí.
Trenéři a realizační tým starších žáků