Lekce v Rokytnici……..
Po odehrané remíze ve Svinově a už jistém druhém místě jako by naši kluci ztratili motivaci a chuť dále bojovat. Proto vedení odjíždělo s obavami k zápasu v nevyspytatelné Rokytnici. Na hřiště soupeře, který se po podzimu hodně zlepšil, a který jak se později ukázalo, uštědřil našemu týmu lekci z jednoduchosti. Byla sobota 23.5.2010 a my nastupovali k zápasu….
Rokytnice – Stará Ves 19:13 ( 11:6 ) – 23.5.2010
Branky: Sýkora 8, Onderka 3, Šiller 2
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Matějček, Pelíšek, Lyčka, Vaněk
Sýkora, Šiller, Onderka
Trenéři: Straňánek, Straňánková
Mimo sestavu: Daněk – rodinné důvody, Polášek – nepřišel na sraz
Přijeli jsme v nejsilnějším složení, když chyběl jenom Vašek, který zapomněl přijít na sraz!!! Proto jsme sáhli mezi osvědčené posily u mladších žáků a znovu se ukázalo, že Zdeněk Vaněk je dobrá volba.
Zápas byl od úvodu vyrovnaný. Do 12 minuty se hrálo 3:3. Honza, který nastoupil od začátku mněl několik dobrých zákroků a výborně mu pomáhala obrana. V těchto fázích zápasu aktivní hrou narušovala útoky soupeře. Také v útočné hře jsme byli aktivní, vystřelili na branku soupeře velké množství střel (Radim 9, Pavel 3), bohužel s minimálním účinkem. Zhruba v polovině prvního poločasu se začala karta obracet výrazně v náš neprospěch! Soupeř změnil taktiku hry. Rychle a jednoduše kombinoval na brankovišti, dostával se do šancí a ty také proměňoval. Naši obránci v těchto chvílích působili dost těžkopádně a především Radek jen za cenu faulů zastavoval tvořivé útočníky. Skóre narůstalo a ve 22 minutě jsme už prohrávali o šest branek 9:3 a byli zralí na ručník. Z branky se nechal vystřídat Honza a Radka nahradil Kuba. V té chvíli hráči Rokytnice trošku polevili v tlaku a my zvedli hlavu. Zabrali a proměnili poslední tři minuty v přestřelku divokého západu když během tří minut ještě padlo pět branek . Do šaten jsme odcházeli za stavu 11:6 pro domácí s hlavou svěšenou hodně nízko. Nechápavé krčení ramen a jenom tichý hovor. To byl průvodní jev poločasové porady na lavičce. Kde se stala chyba?.....Začala druhá půle.
Hned v úvodu vystřídal Radka Zdeněk a do branky šel znovu Adam. Naše hra už nebyla tak kostrbatá jako v první části. Více se dařila kombinace a znovu jsme vyslali na branku velké množství střel. Pořád ale scházela větší přesnost. Z 25 střel jsme trefili šestkrát tyč a několikrát přímo brankáře. Soupeř se ale nenechával přehrát a odpovídal stejnou mincí. Rychlými útoky, střelbou a hlavně brankami. Hra ve druhé části byla vyrovnaná. Kluci cítili, že by se něco mohlo zlomit. Zvýšila se bojovnost a přidaly se emoce. A také chyby rozhodčího. Po jednom ze sporných momentů dostal žlutou kartu Adam za nesportovní chování. O chvíli později přišla Jarkova červená karta a prakticky v následujícím okamžiku jsme šli do dvojnásobného oslabení, když druhou červenou dostal Kuba za špatné střídání. Jestli jsme do té doby klukům vyčítali malé nasazení, tak oslabení odehráli excelentně! Nejenom, že jsme neinkasovali, ale dokázali jsme nebezpečně zahrozit před domácí brankou. Škoda že toto oslabení nám vzalo tolik potřebné síly, které v závěru docházely. Jarek v posledních minutách přenechal místo na středu Lukášovi a na kraj se přesunul natrvalo Kuba. Z přemíry snahy dostal ještě v závěru žlutou kartu Zdeněk za opakovaný faul. Posledních pět minut se dohrávalo většinou ve středním pásmu. Domácí si hlídali zasloužený výsledek a my už neměli sílu a asi ani chuť cokoli měnit. Konečně konec!!
Cesta do šatny byla dlouhá. Úsměvy domácích hráčů a posměšné komentáře všech okolo. Nepředstavitelné peklo v dušičce každého z našich kluků. Jak se tohle mohlo stát? To jsme raději už neřešili a velice rychle opouštěli areál v Rokytnici. V té chvíli jsem cítil hroznou potupu a bezmoc, ale z odstupem času si říkám…..třeba to byla facka výchovná a jestli ano, dobře že přišla. Třeba nám otevře oči. Děkujeme všem rodičům a příznivcům, kteří s námi v Rokytnici prožili tyto těžké okamžiky.