My vyhráli a Osek slavil…….
Sezóna se pomalu chýlí ke konci, za dveřmi je Český pohár. Jeden z vrcholů. A ať chceme nebo ne, máme plnou hlavu myšlenek, co nás čeká. S těmito pocity jsme odjížděli k poslednímu zápasu na půdu Oseku. I když současná forma není valná, nepředpokládali jsme vážnější komplikace, a proto někteří hráči dostali volno a tým se doplnil o hráče mladší. Měla to být v té nádherně slunečné sobotě 5.6. oslava našeho postupu na pohár a rozloučení se s některými staršími hráči….
Osek – Stará Ves 22:32 ( 7:15 ) – 5.6.2010
Branky: Sýkora 19, Šiller, 5, Polášek 6, Chmelíček 1, Juráš
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Novotný, Pelíšek, Lyčka
Sýkora, Šiller, Polášek, Vaněk, Chmelíček, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Mimo sestavu: Daněk, Matějček, Onderka – rodinné důvody
Bez dvou opor základní sestavy Pavla a Jarka jsme nastupovali do zápasu, kde se nepředpokládalo, že nás může soupeř výrazně zlobit. Do branky se postavil od začátku Adam, v obraně Jarka nahradil Kuba a v útoku dostal od začátku příležitost Vašek. Na střídačce byli ještě připraveni nováčci Dominik a Adam. No a samozřejmě náš univerzál Zdeněk. Zápas se pro nás začal vyvíjet přesně podle představ. Získali jsme převahu, dobře jsme kombinovali před brankou a stříleli góly. Radimovi se opravdu dařilo a vycházelo mu téměř všechno. Velmi dobře mu sekundoval Vašek, který hrál s velkou chutí a také on byl úspěšný i gólově. Světe div se, branky dával i Roman!!! To se to hrálo. No a když svůj díl přidala i obrana v čele s výborným Kubou, byl výsledek v poločase více než příznivý. 15:7 v náš prospěch nás naplňovalo možná až přehnanou bezstarostností. Nepřipouštěli jsme si, že by mohl soupeř cokoli vymyslet, jakkoli nás potrápit. Sluníčko nepříjemně pálilo a všichni už chtěli mít zápas za sebou.
Ve druhém poločase jsme provedli korektury v sestavě. Do branky šel podle dohody Honza, Vaška měl častěji střídat Adam Chmelíček a Romana Dominik. Znovu se nám podařilo dostat soupeře pod tlak, ale produktivita útočníků nebyla taková, jako v poločase prvním. Vlastně jenom Radim dokázal proměňovat své šance téměř stoprocentně. Ostatní útočníci ničím zvláštním neoslňovali, přesto jsme do desáté minuty druhého poločasu svůj náskok ještě zvýraznili. A pak konec. Dohráli jsme. Jako by jsme vyměnili tým a postavili zadýchané a nemohoucí stvoření. Najednou jsme byli u všeho pozdě. Hráli všechno moc složitě. Ztráceli jasné míče a neproměňovali jasné příležitosti. Zato hráčům Oseku to šlo jedna báseň!! Dávali nám lekce z jednoduchosti a sázeli do naší branky jeden gól za druhým. Poslední desetiminutovku jsme doslova projeli 10:4 a hrozně si všichni přáli ať už je konec. Ne proto, že bychom se báli, že zápas prohrajeme. Cítili jsme, že to co tu předvádíme je prostě blamáž. Naštěstí rozhodčí neměl potřebu zápas protahovat.
Mělo to být příjemné loučení se sezónou a některými odcházejícími hráči. Měla to být oslava druhého místa v soutěži a příprava na nadcházející pohár. Místo toho rozpaky, podrážděnost. Kdo z našeho celku může být spokojený? Radim, který vstřelil devatenáct branek a malinko Adam Chmelíček a Dominik. Oba vstřelili premiérový gól mezi staršími žáky. Na druhé straně hráči Oseku slavili náramně. I když nevyhráli, nastříleli pro ně neuvěřitelných 22 branek a pro své fanoušky byli vlastně vítězové. Za několik dní odjíždíme na Český pohár do Nýřan a budiž toto poslední varování. Naše lehkovážnost se nemusí vyplatit!