Z Veselí…..“veselí“…..
Po úspěšně odehraném prvním kole zimního poháru jsme mohli odpočívat, žít na výsluní spokojenosti nebo dál tvrdě pracovat a připravovat se na kolo druhé. Stejně jako loni si i letos hráči zvolili hodiny v tělocvičně. Důvod byl prostý. Nechtěli v Troubkách, kde se kolo druhé hrálo propadnout a také chtěli být připraveni odehrát další přípravný turnaj, tentokrát ve Veselí nad Moravou. Po loňském druhém místě jsme přijali pozvání pořadatelů i tentokrát. Kromě tréninku tu byl i jiný úkol. Prohlédnout si možného soupeře pro případný postup na halové mistrovství republiky. Loni tato taktika vyšla na sto procent. Turnaj měl pro všechny týmy pořádnou motivaci (mimo nás), hrálo se o halového mistra jižní Moravy a o postup na halové mistrovství republiky. Nikdo nikoho nešetřil, každý chtěl vyhrát.
Stará Ves – Draken Brno 8:8 ( 4:5 )
Branky: Šiller 4, Polášek 4
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Novotný, Pelíšek R., Lyčka, Pelíšek J.
Šiller, Polášek, Vaněk, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Chyběli: Košťál – zranění, Chmelíček, Holaň – rodinné důvody
Jako přes kopírák vypadal vstup do turnaje. Nádraží, rychlý přesun do haly, bleskové převlečení a s minimálním rozcvičením hurá na Draken. S tímto soupeřem se v poslední době potkáváme už potřetí s bilancí jedné velice příjemné výhry a jedné prohry. Proto bylo dopředu těžké označit favorita. Zápas začal v opravdu svižném tempu a hráči jako by se rozhodli, že vše podstatné stihnou v první pětiminutovce. Útok střídal útok, činily se obrany i oba brankáři. Naši útočníci jasně převyšovali soupeře co do počtu střel, ale gólově jsme pořád lehce ztráceli. Manko jsme smazali až minutu před koncem poločasu, ale vlastní nepozorností v obranné hře jsme soupeři dovolili v posledních vteřinách jít znovu do vedení. Druhou půli jsme začali o poznání lépe my a byl to Draken, kdo byl nucen dotahovat. Skvěle se do zápasu vrátil Lukáš, který ovládl střed hřiště, a útok z jeho strany téměř přestal existovat. O to horší pozici měl Radek, protože o jeho sektor byl tím pádem větší zájem. Zdálo se, že konec zápasu zvládnem, ale znovu minutový výpadek útočníků a nepochopitelné ztráty míčů pomohly soupeři zápas znovu otočit. Štěstěna ale byla spravedlivá a to, co provedl soupeř v poločase prvním, se nám podařilo v závěru. Několik vteřin před koncem jsme vstřelili gól, a když po rozehrávce hráči Drakenu ztratili ve středním pásmu míč, útočníci další drama nepřipustili a remízu uhlídali.
Stará Ves – Ostopovice 9:5 ( 5:3 )
Branky: Polášek 4, Vaněk 4, Juráš 1
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Novotný, Pelíšek R., Lyčka, Pelíšek J.
Šiller, Polášek, Vaněk, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Chyběli: Košťál – zranění, Chmelíček, Holaň – rodinné důvody
Také s naším dalším soupeřem se v krátké době potkali podruhé. Velice šikovný tým Ostopovic jsme před nedávnem v domácím prostředí jasně přehráli, teď mohlo vše dopadnout jinak. Nedopadlo. Začátek byl sice vyrovnaný, ale po zdvořilostním oťukávání se více začal prosazovat náš celek. Jistě chytající Honza dodal klid obraně, kde znovu kraloval Lukáš, a nesmíme zapomenout na Radka. Černého dříče, který si musel několikrát hrábnout na dno sil při sprinterských soubojích s velice rychlými útočníky soupeře. Zápas se vyvíjel pro naše barvy příznivě. Střeleckou mušku si po dlouhé době perfektně seřídil Zdeněk, a nebýt našeho kapitána Romana, který si vybíral náhradní volno, mohl být rozdíl ve skóre ještě výraznější. Po změně stran se obraz hry nezměnil. Soupeř se dál snažil probíjet do šancí, my mu to nedovolovali. Vedle Lukáše se rozehrál i Kuba a spolu s Honzou, kterému zápas opravdu vyšel, naše zadní řady definitivně rozhodly o tom, že body budeme brát my. Trošku nám bylo líto Romana. Snažil se, ale krčením ramen a kroucením hlavou naznačoval, že nechápe, co všechno se dá zahodit. Zbavili jsme ho trápení a on strašně rád střídal. Střídali i ostatní a s chutí si zahráli i ostatní hráči z lavičky. V závěru jsme dohrávali až možná zbytečně mazácky a hráči Ostopovic ještě dvěma góly zápas upravili. Nemělo to však zásadní vliv na výsledek, možná jen na nervová zakončení Oldy Sýkory, který si poslední dvě minuty opravdu užil.
Stará Ves – Humpolec 6:0 ( 4:0 )
Branky: Šiller 4, Polášek 1, Juráš 1
Sestava:
Šeděnka, Straňánek
Novotný, Pelíšek R., Lyčka, Pelíšek J.
Šiller, Polášek, Vaněk, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Chyběli: Košťál – zranění, Chmelíček, Holaň – rodinné důvody
Do zápasu s Humpolcem jsme lehce pozměnili sestavu. Do branky se poprvé na turnaji postavil Adam a na hrotu útoku nastoupil úplně nový Roman. S úsměvem od ucha k uchu a velkou chutí hrát. Hrát chtěli všichni a tak Humpolec od začátku ztrácel míče už v dobře pokrytém středním pásmu, kde je sbíral číhající Lukáš. To málo, co za celý první poločas prošlo, bez problému zneškodnili Radek s Kubou, a tak Adam ani nemohl pořádně vyniknout. Připsal si pouhé dva zákroky, které bezproblémově zvládl. Ovšem v útoku jsme tak suveréní nebyli. Dostávali jsme se díky dobře zahraných systémů do celé řady šancí, ale jen Roman toho dokázal využívat. Zdeněk s Vaškem pálili jednu šanci za druhou a z brankáře soupeře začínali dělat hrdinu. Přestávkové skóre bylo tedy beze zbytků věcí našeho kapitána. Obraz druhé půle se bohužel z naší strany nezměnil. Především Vašek zahazoval neuvěřitelné věci. Přemíra snahy a taky osobní nedisciplinovanost. Dál jsme soupeře šetřili a on byl vděčný, protože bylo patrné, že na jakýkoli zvrat už nemá síly. Adam si za celý zápas připsal jen pět zákroků a to je parádní vizitka obrany, která odehrála utkání bez jediného zaviněného trestného hodu. V poslední minutě Dominik proměnil šestimetrový hod a podtrhl tak dobrý výkon náhradníků, kteří se v průběhu zápasu na hřiště dostali.
Stará Ves – Veselí nad Moravou 11:6 ( 4:4 )
Branky: Šiller 4, Polášek 4, Vaněk 3
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Novotný, Pelíšek R., Lyčka, Pelíšek J.
Šiller, Polášek, Vaněk, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Chyběli: Košťál – zranění, Chmelíček, Holaň – rodinné důvody
Po zápasový rozbor ukázal jasně. Zpřesnit hru v útočné fázi a v zakončení. Na tom se shodli hráči i trenéři. Po krátké pauze se šlo znovu na věc. Domácí tým Veselí také nebyl pro naše hráče neznámou. Hraje podobný styl, má podobné hráče. S Honzou a s odhodláním zápas vyhrát vše začalo. První poločas byl nesmírně těžký. Hřiště plné běhání, soubojů a nepřesností. Obrana, která jindy s přehledem sbírala míče najednou mněla plné ruce práce a fauly se kupily i u takového hráče, jakým je Lukáš. Ve druhé minutě jsme prohrávali o dvě branky a zdálo se, že nám ujíždí vlak. Naštěstí Zdeněk v zápětí snížil, nedlouho potom vyrovnal a trenéři si oddechli. V sedmé minutě svítil stav čtyři ku čtyřem a na palubovce definitivně skončila házená. Oba týmy měly problémy s rozehrávkou a více než hrou se bavily řečeno doslova hledáním míče. Poločas přišel vhod a remíza byla spravedlivá. V poločase byla řečena vlastně jen jedna důležitá věta. Zjednodušte a zrychlete hru. Všichni kývali, že chápou. Od úvodu druhé půle bylo patrné, že pauza soupeři ublížila. Jen první tři minuty s námi dokázali držet krok a po té, co Honza vytáhl při trestném hodu míč nad břevno se jejich stroj zastavil. Zas jsme viděli rychlé přihrávky brankovištěm, Romanovy padáčky a nádherně zahraného Jéňu. Zase se bylo na co dívat. Náš elitní útok nasázel v posledních čtyřech minutách pět branek, soupeř se netrefil ani jednou. Po začáteční nervozitě výborně zvládnuté utkání. Další body jsme měli v kapse a bylo jasné, že v posledním zápase hrajeme o příčky nejvyšší.
Stará Ves – Jihlava 10:5 ( 4:3 )
Branky: Šiller 2, Polášek 5, Vaněk 2, Juráš 1
Sestava:
Straňánek, Šeděnka
Novotný, Pelíšek R., Lyčka, Pelíšek J.
Šiller, Polášek, Vaněk, Juráš
Trenéři: Sýkora, Straňánek
Chyběli: Košťál – zranění, Chmelíček, Holaň – rodinné důvody
Před posledním utkáním jsme měli dostatek času na odpočinek a občerstvení. Náš soupeř takové štěstí neměl a času na oddech se mu tolik nedostalo. Tým dobře věděl, co je ve hře a bylo cítit odhodlání ten konečný krok udělat. Do branky tentokrát nastoupil Adam, málo vytížený, ale navenek hodně sebevědomý. Další změny se pro úvod nechystaly. Zdálo se, že předzápasové pokyny budou kluci plnit do puntíku a rychle jsme získali vedení 2:0 a 3:1. Pak? Adam dělal co mohl, obrana hrála svůj standart a útok vlastně také. Pálil jednu vyloženou šanci za druhou a především Roman byl toho zářným příkladem. Nehráli jsme špatně, ale nechali jsme soupeře dostat se do zápasu a tím si to celé zkomplikovali. Naštěstí Zdeněk nás znovu poslal do vedení a zdviženou rukou ve vítězném gestu jako by chtěl říct, že tohle už nepustíme. Jen těsné vedení v poločase jsme nečekali. Měli jsme na víc, ale i to se stává. Tentokrát si chyby mezi sebou vyříkali i sami hráči a fungovalo to. Jdou znovu do zápasu jako tým. Hrají s chutí, povzbuzují se. Byla radost se na to dívat. Roman proměňuje dva trestné hody, góly přidávají i všichni zbylí útočníci. Obrana už nepouští hráče Jihlavy ani na dostřel branky. Až v samotném závěru, kdy jsme udělali úpravy v zadních řadách soupeř přece jenom upravil výsledek.
Turnaj skončil. Sladká tečka v podobě dortu a krásný pohár pro vítěze je v našich rukou. Navíc si odvážíme titul halového mistra jižní Moravy. Máme být na co hrdi. Trenéři byli jako vždy lehce nespokojeni a viděli nedostatky, jenže nejsme nároční až moc? Tohle hodnocení necháme na Vás.