Soustředění - Jinolice 2004

Sepsal:  Roman Minařík

Letní soustředění proběhlo v termínu 4.-6.6.2004 na tradičním místě v areálu Texana u Jinolických rybníků.

V pátek jsme se postupně sjížděli. První nadšenci měli již v 17 hodin v nohou zhruba třicetikilometrový výšlap na kolech (do Dřevěnic a zpět). Sud s plzeňským pivem byl naražen a tak po krátkém občerstvení následoval lítý souboj dvou párů v bíči. K večeři bylo, co si kdo ulovil a šlo se na mariáš - tradiční to tréninková disciplína na každém soustředění. Když jsme prohráli (někdo i vyhrál) dost peněz, chopili jsme se kytar a posílení dvanáctkou pěli tklivé písně až do soboty, resp. 0:30. Následovala výuka teorie volejbalu, kde každý měl co říci a stejně jako v anglickém Hide parku mohl kritizovat kohokoli za cokoli. Tříhodinovku teroie zakončilo dopití prvního sudu piva a šlo se spát.

Sobotní deštivé ráno mělo přeci jeden klad - odjely dva autobusy plné německé omladiny, která se do té doby potloukala po kempu od ničeho k ničemu. Po snídani byl zahájen další, již pátý ročník soutěže o titul "Železný dědek". Připoměňme si dosavadní držitele :

2000 - Radim, 2001 - Roman (né Džako), 2002 - Jirka H., 2003 - Jirka L.

Soutěžilo s v tradičních disciplínách :

šipky na terč, skok z místa, vrh koulí, granát na cíl, pink na koš, penalty, slalom na kole do kopce a pití piva naeks

Po dramatickém a několikrát zvráceném průběhu soutěže si titul "dědka" odvezl Kuďa. Blahopřejeme !

Zrychlený přesun na Blata zahájil odpolední výlet na kolech. Trasa Nebák, Věžák, Vidlák je notoricky známá, ale přesto notně prověřila fizickou kondici závodníků. To se projevlo zejména na následném volejbalovém utkání, kde jsme svou pružností a rychlostí dělali čest jménu obce kde jsme hráli, t.j. Dřevenice. Večer jako tradičně patřil mariáši a volejbalové teorii. Spánek se o slovo přihlásil poněkud dříve, snad i proto, že Kuďa dopil druhý sud.

Nedělní jasné ráno vylákalo zbytky skalních volejbalistů na turnaj dvojic v bíči. Roman s Jirkou U., Kuďa s Jirou H. a Radim s Džakem si to rozdali na dva vítězné sety do 21. Olympijské heslo "Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát" bylo hnacím motorem všech zápasů a snad i příčinou jistého druhu nervozity.

Nezbývá než konstatovat, že další letní soustředění se vydařilo a to hlavně zásluhou organizátorů (Libor J. a Kuďa)