V druhé polovině srpna pořádá Klub českých turistů Hodonín druhý z týdenních zájezdů, jenž bude směřovat do Krušných hor. Ubytování s polopenzí je zajištěno v pokojích s vlastním sociálním zařízením v penzionu Medard na Božím Daru. Na programu budou celodenní túry střední (povede Jura Michenka) a lehčí obtížnosti (povede Alena Zubatá), nahlédneme i k sousedům do Německa do saské části pohoří (Erzgebirge) a při cestách příjezdu a návratu se zastavíme na Litoměřicku.

TURISTICKÝ PROGRAM

sobota 13. srpna – České středohoří – Lovoš (570 m), Oparenské údolí, zřícenina hradu Oparno

Sraz: v 6:30 u autoservisu Chaloupka vedle autobusového nádraží, nakládka zavazadel, odjezd v 7:00

Přesun: po dálnici přes Brno a Prahu do Litoměřic (340 km), předpokládaný příjezd okolo 11:15, hodinová přestávka na nákup potravin v OD Kaufland či občerstvení, poté krátký přejezd do Lovosic k čerpací stanici BENZINA u levého břehu Labe (10 km), zamýšlený příjezd a nástup na trasu v 12:30

Trasa: Z Lovosic (150 m) vystoupáme lesním chodníkem po zelené TZ k turistické chatě KČT na vrchu Lovoš (570 m; 3,3 km). Lovoš je jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří, čedičový kopec, majestátně se tyčí nedaleko Lovosic. Z dálky už je poznatelný podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička. Je zajímavé, že se oba vrcholy od sebe liší geologickým složením. Zatímco Velký Lovoš je tvořen čedičem, Malý Lovoš vznikl ze znělce. Výstup na vrchol stojí bezpochyby za námahu, ale neděste se, cesta je to mírná a nenáročná, pouze je místy trochu strmější. Za dalekými výhledy sem turisté chodili již na konci 19. století. Zvýšený zájem o Lovoš vyústil ve vybudování kamenné rozhledničky a dřevěné chatky s verandou. Dnes svému účelu slouží pouze chata (otevřena každodenně od 11 hodin, možnost občerstvení, zakoupení pohlednic a turistické známky), která ovšem nabízí turistům nádherné výhledy z vyhlídkové plošiny na střeše. Ze střechy chaty spatříte nejvyšší vrchol Českého středohoří Milešovku, Kletečnou, Ostrý, Sutomský vrch, Boreč, Ovčín, Košťálov, Jezerku, Hazmburk (navštívíme při zpáteční cestě), Radobýl, Deblík, Plešivec, ale i památný Říp, Polabskou nížinu, Lovosice, Píšťanské jezero s plachetnicemi a čilý provoz na nové teplické dálnici jako na dlani. Téměř celý vrch byl vyhlášen národní přírodní rezervací s pozoruhodnou vegetací skalních stepí, poloslepí a suťového lesa. Mezi chráněné zástupce květeny patří např. koniklec luční český, bělozářivka liliovitá, kavyl Ivanův a další. Z keřů je to hojně zde rostoucí dřín obecný. Východní svah Kybičky zaujme své návštěvníky Panenskými kameny, což je název tří znělcových sloupů – trachytových věží, k nimž se váže pověst o zkamenělých dívkách, které byly potrestány za zanedbání mše. Není také bez zajímavosti, že Lovoš i jeho okolí se stalo aktéry ve válečné vřavě 18. století. Rakouská císařovna Marie Terezie si nedala líbit, že by měla přijít o Slezsko, a naopak pruský král Friedrich II. se ve Slezsku snažil upevnit svou moc. A tak 1. října 1756 stála proti sobě na pláni mezi obcí Vchynice a Lovosicemi rakouská a pruská vojska. Bitva u Lovosic byla první větší bitvou Sedmileté války. Rakušané drželi pozici v Sulejovicích a na Lovoši, na vrchu Homolka byla pruská baterie, nicméně ve velmi krátkém střetu dobyli Prusové Lovoš a donutili rakouské vojsko k ústupu až do Budyně nad Ohří, kterou také navštívíme následující sobotu. Na památku 6 000 padlých vojáků byla při cestě do Lovosic postavena kaplička. Lovoš obkroužíme po modré TZ, projdeme po NS Lovoš kolem Panenských kamenů (486 m; 4,4 km) a po žluté TZ sejdeme do Oparenského údolí (205 m; 6,5 km), kde byly obnaženy nejstarší horniny Českého středohoří (ruly, migmatity, permokrabonské ryolity) a nabízí se zde pohled na mohutné překlenovací oblouky mostu dálnice D8. Následně po zelené TZ a NS Lovoš, Zlatá stezka Zemí hradů přejdeme proti proudu Milešovského potoka k Černému mlýnu s restaurací Černodolský mlýn (230 m; 7,7 km), od něhož krátce vystoupáme po zelené TZ ke zřícenině hradu Oparno (280 m; 8,1 km), z něhož se zachovala část plášťové hradby a sklep paláce s valenou klenbou, od proluky v hradní zdi se nám pak otevře dílčí výhled ke Kletečné (706 m). Po prohlídce volně přístupné zříceniny sejdeme po zelené TZ k Oparenském mlýnu (245 m; 8,7 km) a proti proudu Chotiměřského potoka přijdeme do Chotiměři (270 m; 9,6 km; ↗ 510 m; ↘ 400 m), kde si na návsi můžeme prohlédnout dům č.p. 7, památkově chráněný dům lidové architektury z 19. století a občerstvit se v sousední hospůdce Herberk se zahrádkou. Pokud by se někomu nechtělo do Oparenského údolí a Chotiměři, může z Lovoše sestoupat po modré TZ do Oparna k penzionu s restaurací Oráč (270 m; 6,6 km; ↗ 430 m; ↘ 310 m).                              

Mapa: https://mapy.cz/s/pedoresutu

Odjezd z Chotiměři nejpozději v 16:30, přejezd přes Teplice, Most a Chomutov na Boží Dar (108 km, předpokládaný příjezd okolo 18. hodiny), ubytování v penzionu Medard, večeře na 19. hodinu  

neděle 14. srpna – rozhledny na Blatenském vrchu (1043 m) a Plešivci (1028 m), Ledová jáma a Vlčí jámy, Abertamy

Přesun: Po snídani přejezd přes Ryžovnu do Horní Blatné (12 km, výstup skupiny „B“) a ke státní hranici na Potůčky (23 km, výstup skupiny „A“).

Trasa „A“: Z Potůčků (700 m) v sousedství saského Johanngeorgenstadtu vyjdeme po červené TZ a NS Horská přes chalupy na Stráni (775 m; 1,3 km) na Železnou cestu (815 m; 2,4 km), ze které po žluté TZ vystoupáme přes rozcestí Luhy (915 m; 4,3 km) a Blatenský vrch – odbočka (970 m; 4,9 km) souběžně s NS Horní Blatná – Vlčí jámy na Blatenský vrch (1043 m; 5,7 km), na jehož vrcholu stojí 21 metrů vysoká rozhledna, kterou roku 1913 vybudoval Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné podle projektu chebského architekta Karla Matusche, jenž navrhl na Blatenském vrchu i hotel, který zde stával do začátku 2. světové války, kdy se zde československá armáda rozhodla zřídit vzdušnou hlídku a hotel byl později stržen. Hotel byl na svou dobu velmi moderní a stal se od začátku nejnavštěvovanějším místem v širokém okolí, kromě tanečního sálu a velké terasy měl dokonce i podzemní garáže. Rozhledna byla pojmenována jako Zitina vyhlídka podle poslední rakouské císařovny Zity Bourbonsko-Parmské. Po 9 kamenných a 68 dřevěných schodech se dostaneme na první vyhlídkovou plošinu, na druhou plošinu vede dalších 17 schodů. Zde se ocitneme ve výšce 18 metrů, odkud se nám naskytne krásný výhled na Klínovec a Fichtelberg, Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch a Horní Blatnou. Vstupné dobrovolné, možnost občerstvení v bistru Rastamann.

Z Blatenského vrchu krátce sejdeme po červené TZ k vyhlídkovému místu nad Ledovou jámou a Vlčími jámami. Ledová jáma je propadlina vzniklá zřícením nadloží hlubinného dolu Jiří, ve kterém se těžila cínová ruda. Jen několik metrů široká propadlina je hluboká až 15 metrů a drží se v ní led i v letním období. Vlčí jámy byly v roce 1975 vyhlášeny za přírodní památku, důvodem ochrany jsou dobývky cínových rud, ve kterých se vlivem specifického vzdušného režimu vytváří jeskynní led.

Po prohlídce obou zajímavých přírodních výtvorů se vrátíme zpět na Blatenský vrch a po červené TZ (Cesta A. Günthera) sejdeme přes rozcestí Pod Blatenským vrchem (1005 m; 7,0 km) na rozcestí na rozcestí Bludná (975 m; 7,5 km), kde se stočíme po zelené TZ k jihu, po Černé cestě přejdeme k hájovně na zaniklé osadě Lesík (960 m; 9,3 km) a od ní souběžně s NS 17 Abertamských zastavení sejdeme do Abertam (895 m; 11,5 km), městečka s necelou tisícovkou obyvatel. Vznik Abertam je spojen s těžbou stříbrné rudy na začátku 30. let 16. století, během třicetileté války však hornictví prakticky ustalo a jako náhradní zdroj obživy se rozšířilo krajkářství. Ve druhé polovině 19. století se Abertamy proslavily výrobou kožených rukavic, kterou ve městě zavedl Adalbert Eberhart. Koncem 30. let 20. století výroba dosahovala 6,6 milionů párů ročně a zabývalo se jí 1 200 lidí z města a celkem asi 11 000 obyvatel z širokého okolí. Rukavice se vyvážely do 60 zemí včetně Spojených států amerických nebo Kanady. V 60. letech 20. století výrobu převzaly dobříšské Rukavičkářské závody. Na náměstí Míru v budově městského úřadu a knihovny je výrobě rukavic věnována Rukavičkářská expozice, občerstvení doporučeno v bistru Abertamy hned za expozicí, kde každý den vaří jednoduchá, ale generacemi prověřená jídla české kuchyně. Abertamy jsou také rodištěm bývalého sparťanského útočníka Horsta Siegla, který dle Peti Antoše výrazně pocítil tvrdost bundesligových laviček. Z Abertam po přechodu Abertamské doliny a řeky Bystřice vystoupáme po zelené TZ a NS Plešivec na Plešivec (1028 m; 15,3 km) k hotelu a rozhledně. V současnosti je Plešivec významným střediskem zimních sportů se třemi lanovkami, 21 metrů vysoká rozhledna na Plešivci byla postavena místními nadšenci v roce 1895. Po zdolání 66 schodů se vám z vyhlídkového ochozu ve výšce 16 metrů otevře neopakovatelný rozhled na okolní Krušné hory, Doupovské hory, Slavkovský les, Dyleň v Českém lese, na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec i protější nejvyšší vrchol na německé straně Fichtelberg, jako na dlani se před vámi objeví Jáchymov, Ostrov, Karlovy Vary či Velký rybník u Hroznětína. Volný vstup na rozhlednu z jídelny naproti hotelového baru, možnost občerstvení v hotelové restauraci.

Z Plešivce sejdeme po žluté TZ okolo Švýcarské boudy (980 m; 16,0 km), vrchu Jelení (954 m) a přes rozcestí U Hájovny (945 m; 16,7 km) na Abertamskou silnici (947 m; 17,8 km), od níž vystoupáme přes vyhlídku nad osadou Vrškem (980 m; 18,4 km) s pozůstatky bývalého dolu Barbora, kde vězni z tábora nucených prací těžili uran, a zalesněný vrchol Barbory (1031 m; 19,9 km) na rozcestí Pod Špičákem (1010 m; 20,7 km), kde opět přejdeme na červenou TZ (Cesta A. Günthera), která nás přes vyhlídku pod Božídarským Špičákem (1050 m; 22,0 km), který je se svými 1115 metry druhou nejvyšší horou české části Krušných hor, ovšem na jeho zalesněný vrchol značka nevede, a přes Božídarské rašeliniště (985 m; 25,2 km) přivede na Boží Dar k penzionu Medard (26,4 km; ↗ 770 m; ↘ 440 m). Pokud by se někomu zdála trasa příliš dlouhou, po domluvě možný sestup z Plešivce se skupinou „B“ do Pstruží (18 km) či Abertam (21 km).

Mapa: https://mapy.cz/s/jodonusevu

Trasa „B“: Z Horní Blatné (890 m) s městskou památkovou rezervací od kostela svatého Vavřince krátce vystoupáme po červené TZ (Cesta A. Günthera) k vyhlídkovému místu nad Vlčími jámami (1005 m; 1,4 km), odkud budeme pokračovat přes Blatenský vrch a Abertami na Plešivec (1028 m; 10,7 km) souběžně se skupinou A“. Z Plešivce sestup po modré TZ přes rozcestí Pod Plešivcem (900 m; 11,4 km) do Pstruží (710 m; 13,5 km) s možností občerstvení v restauraci FABRIKA art a na závěr pozvolný výstup po žluté TZ a NS Plešivecká Abertamskou dolinou proti proudu Bystřice přes rozcestí Důl Šlik (805 m; 15,1 km) pod bývalým stejnojmenným dolem zpět do Abertam na náměstí Míru (895 m; 16,4 km; převýšení 515 m). Možnost zakončení vycházky na 14. kilometru v Pstruží.

Mapa: https://mapy.cz/s/jozejebabo

Z Abertam návrat do Božího Daru autobusem (11 km).

pondělí 15. srpna – Fichtelberg (1215 m), Bärenstein (898 m), Annaberg-Buchholz, termální lázně Mirquidi ve Wiesenbadu

Po snídani Jurova skupina výstup přímo z Božího Daru na nejvyšší horu saské části Krušných hor (Erzgebirge) Fichtelberg (1215 m) s horským hotelem a rozhlednou, Alenina skupina sem vyjede autobusem. Z Fichtelbergu přechod přes lavičku na Toskabanku (887 m) na Bärenstein (898 m) s horským hotelem a rozhlednou. Z Bärensteinu Alenina skupina sestup k autobusové zastávce Ortseingang a přejezd přes Annaberg-Bucholz do termálních lázní Thermalbad Wiesenbad, koupání v termálech Mirquidi (vstupné na 2 hodiny 9,50 EUR, v ceně i finská sauna), možnost návštěvy Bismarckovy věže (Bismarckturm) cca 200 m od lázní. Jurova skupina z Bärensteinu přejde do historického hornického města Annaberg-Buchholz na úpatí Pöhlbergu (832 m). Po prohlídce města (barokní radnice, kostel sv. Anny, kostel sv. Kateřiny, hornický kostel sv. Marie, hora Pöhlberg s rozhlednou z roku 1897) a možném občerstvení ji Alenina skupina nabere při návratu z termálů.        

úterý 16. srpna – Lesová, Hora Svaté Kateřiny – Mikulášská štola, rozhledna Hláska na Růžovém vrchu (729 m)

Po snídani přejezd přes Chomutov do Meziboří či Zákoutí (Jurova skupina) a nad Svahovou (Alenina skupina). Přechod kolem Mezihořského vrchu (916 m) a Helenčiných vodopádů přes Lesnou (Krušnohorský lidový dům, bludiště, geopark a arboretum, vzdělávací a rekreační centrum) na Horu Svaté Kateřiny, domluvená prohlídka Mikulášské štoly, nejznámější a největší štoly Krušných hor, jež sloužila ve středověku k těžbě stříbra a mědi, a rozhledny Hláska na Růžovém vrchu (729 m). Návrat autobusem přes Bärenstein a Kurort-Oberwiesenthal na Boží Dar.

středa 17. srpna – Klínovec (1244 m), Jáchymov (štola č. 1 – hornické muzeum, Královská mincovna, zřícenina hradu Freudenstein, důl Svornost)

Po snídani výstup přes Boží vyhlídku na nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec s momentálně uzavřeným horským hotelem a 24 m vysokou nově opravenou a zprovozněnou rozhlednou.

Z Klínovce sestup do lázeňského města Jáchymov s dlouhou těžařskou tradicí, nejprve se zde těžilo stříbro. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali sovětští váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazeni především političtí a další vězni. Ve městě se nachází několik lázeňských domů, jsou zde i jedny z nejunikátnějších lázní na světě, kde se léčí přímým ozařováním. Historické jádro Jáchymova z 16. století je dnes městskou památkovou zónou, jedná se o ucelený soubor goticko-renesančních patricijských domů. Volná prohlídka historického centra, zříceniny hradu Freudenstein s věží Šlikovka, pracovního tábora Svornost, po domluvě pak štoly č. 1 – hornického muzea a Královské mincovny. Jurova skupina návrat na Boží Dar po naučné stezce dr. Hlouška, Alenina skupina autobusem.      

čtvrtek 18. srpna – Kraslicko – rozhledna Bleiberg na Olověném vrchu (802 m), Přírodní park Leopoldovy Hamry - Vysoký kámen (774 m), Luby

Po snídani přejezd přes Horní Blatnou, Nové Hamry a Přebuz do Bublavy, výstup Jurovy skupiny, poté přes Kraslice pod Počátecký vrch, výstup Aleniny skupiny. Z Bublavy výstup na Olověný vrch (802 m) s turistickou chatou a dřevěnou 16 metrovou rozhlednou Bleiberg z roku 1933, která však od roku 2017 probíhá rekonstrukcí.

Z Bleibergu přechod po Loupežnické stezce do Kraslic a přes Krásnou pod Počátecký vrch (819 m). Dále společná trasa přírodním parkem Leopoldovy Hamry na Vysoký kámen (774 m), přírodní památku s Vyhlídkovou a Větrnou skálou. Z vysokého kamene pokračování přes Tříslovou (648 m) a po naučné stezce Lubsko přes Zlatý vrch (631 m) a vyhlídku U Rozhledny (640 m) do městečka Luby, které se proslavily výrobou strunných nástrojů, zejména houslí – na náměstí 5. května Sbírka historických hudebních nástrojů Luby – Schönbach, socha houslaře, kostel sv. Ondřeje, jedna z nejstarších církevních staveb v západních Čechách a budova radnice. Z Lubů návrat přes Kraslice a po cestě příjezdu na Boží Dar.    

pátek 19. srpna – rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu (977 m), Dračí skála (953 m), Trousnická skála (949 m), Pernink

Po snídani krátký přejezd přes Abertamy k Perninskému rašeliništi, jež je revitalizovanou oblastí po těžbě rašeliny. Po prohlídce rašeliniště z vyhlídky přechod po Krušnohornické naučné stezce do Perninku a pod Tisovský vrch (977 m) k 24 m vysoké kamenné rozhledně Pajndl, postavené Nejdeckým krušnohorským spolkem v letech 1895-1897.

Po obkroužení Tisovského vrchu přechod k Dračí skále (953 m), Jurova skupina přes Trousnickou skálu (949 m) s nádhernými výhledy na Porolaví, do Krajkovské pahorkatiny, Sokolovské pánve a na Slavkovský les. Dračí skála je malebná skalní dominanta, přes 100 m dlouhá a přibližně 10 m vysoká skalní hradba, vzniklá v důsledku mrazivého zvětrávání odkrytého skalního masivu na vrcholu kopce. V minulosti byla oblíbeným vyhlídkovým místem, v současné době je kvůli vysokému lesnímu porostu výhled omezen. Z Dračí skály sestup okolo Ježčí skály do Perninku, bývalého horního městečka s těžbou stříbra, železa a zejména cínu. Barokní kostel Nejsvětější Trojice, kontribuční sýpka ze 17. století zvaná kaple, hrázděný dům čp. 7. Pernink leží na tzv. Krušnohorském Semmeringu a jedná se o druhou nejvýše položenou železniční stanici v ČR. Návrat na Boží Dar autobusem přes Abertamy. Večer společné zhodnocení zájezdu, možná návštěva pivovaru Červený vlk či dle domluvy grilování nebo opékání špekáčků.    

sobota 20. srpna – Dolní Poohří – Hazmburk, Budyně nad Ohří

Po snídani ukončení ubytování, odjezd z Božího Daru v 9 hodin, přejezd přes Chomutov do obce Klapý. Výstup na Hazmburk (418 m) a prohlídka zříceniny hradu Házmburk (Klapý), jejíž věže patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny dolního Poohří a spatřit je můžeme na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Vznik hradu je opředen tajemstvím. Podle Dalimilovy kroniky si zde první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Václav Hájek z Libočan ve své kronice naopak uvádí, že roku 754 bratři Kalboj a Veslav z Košťálova postavili na svahu kopce dům pevný jako hrad a nazvali ho Klopaj. Stavbu, která se dochovala do současnosti, založil téměř jistě kolem poloviny 13. století, kdy v Čechách vznikala řada významných feudálních sídel, rod Lichtenburků.

Po zhruba 40 minutové prohlídce hradu bez průvodce (vstupné dospělí 100 Kč, senioři 65+ zlevněné) sestup do Slatiny a přejezd do Budyně nad Ohří, zakončení zájezdu prohlídkou raně gotického vodního hradu, nachází se zde také Jandovo městské muzeum (střelné zbraně, trofeje, archeologické vykopávky) i ukázka alchymistické dílny a laboratoře z dob Rudolfa II. Cena přibližně hodinové prohlídky dospělí 100 Kč (skupina nad 10 osob 90 Kč), senioři 65+ 40 Kč. Kdo by nechtěl na prohlídku hradu, může se naobědvat v restauraci na Mírovém náměstí, je zde i stylová restaurace s venkovní zahrádkou U Jandy archiváře s nabídkou převážně pro vegetariány a vegany. Návrat do Hodonína po trase příjezdu okolo 20. hodiny.   

V případě špatného počasí možná návštěva Chomutova (městská památková zóna - budova radnice, dříve tvrz, přebudovaná na řádovou komendu neboli opevněný klášter, později přestavěná na renesanční zámek, kostel sv. Kateřiny – jeden z nejstarších raně gotických kostelů v Evropě, městská věž přilehlá ke gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, jezuitský areál, barokní jezuitský kostel sv. Ignáce, jezuitské gymnázium, špejchar), Kadaně (městská památková rezervace - hrad, městské brány – Žatecký barbakan, radniční věž, františkánský klášter) a Klášterce nad Ohří (městská památková zóna, dominantní barokní kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou v podzemí, novogotický zámek).

Ubytování: v penzionu Medard na Božím Daru v pokojích s vlastním sociálním zařízením (budeme všichni na prvním patře)

Stravování: formou polopenze, výborná domácí kuchyně

Cena: člen KČT Hodonín 5 700 Kč, nečlen odboru 6 500 Kč (zahrnuje dopravu, ubytování a polopenzi)

Přihlašování: od úterý 1. února do pátku 25. února nejlépe převodem ceny zájezdu na účet odboru č. 2401546644/2010, v účelu platby uvést jméno a Krušné hory, nebo složením částky a zápisem do přihlašovacího formuláře v knihkupectví paní Zdenky Dvořákové na Národní třídě 21

                Na všechny účastníky se těší a na zájezd srdečně zvou Jura Michenka (mob. 723 546 231) a Alena Zubatá (mob. 728 208 046).