V závěru května se opět vydáme na sever Moravy, respektive do Slezska na Opavsko. Znovu nám skvělou základnu poskytne ubytovna Ústřední hasičské školy v Jánských Koupelích. Turistický program si vezmou na starost manželé Vaňkovi, cyklistickou skupinu povede Jura Michenka. Další informace vám budou postupně přidávány.

OPAVSKO - CYKLISTICKÝ PROGRAM

středa 25. května – Údolí Bystřice, Moravský Beroun, rozhledna Halaška na Kopřivné (641 m), Budišov nad Budišovkou, vodní nádrž Kružberk

Sraz: v 6:45 na parkovišti vedle finančního úřadu, nakládka zavazadel, poté přesun na nádraží ČD

Přesun: rychlíkem Moravan s odjezdem v 7:38 do Olomouce, příjezd v 8:49 (maximálně 15 cyklistů, místenky budou zakoupeny předem)

Trasa: Z olomouckého hlavního nádraží po cyklostezce č. 5 přes Bystrovany do Velké Bystřice a dále po cyklostezce č. 6009 přes Mariánské Údolí do Hluboček a přírodním parkem Údolí Bystřice proti proudu Bystřice a okolo západní hranice vojenského újezdu Libavá na Hrubou Vodu a po cyklostezce č. 6108 okolo Smilovského a Panského mlýna k Dvojitému mostu z roku 1872 před železniční zastávkou Jívová, následně výjezd pod Hamberk (640 m) a sjezd do Domašova nad Bystřicí na náměstí (33 km), pokračování po cyklostezce č. 6148 proti toku Bystřice okolo Petrovického mlýna a přes Sedm Dvorů do Moravského Berouna na náměstí 9. května (41 km). Po přestávce pokračování po cyklostezce č. 6148 a 6142 zvlněnou krajinou Nízkého Jeseníku pod jeho nejvyšším vrcholem Slunečná (800 m) k zámečku za Novými Valteřicemi, jenž byl zakoupen na Světové výstavě ve Vídni roku 1873, po jeho vnější prohlídce přejezd po cyklostezce č. 6146 přes Křišťanovice do Dvorců a přes Kopřivnou (641 m) s 30 metrovou volně přístupnou ocelovou rozhlednou Halaška do Budišova nad Budišovkou (66 km) s městskou památkovou zónou na náměstí Republiky s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Po přestávce sjezd po cyklostezce č. 6144 k hrázi vodní nádrže Kružberk a po cyklostezce č. 551 pod zříceninou hradu Kružberk a okolo skalních útvarů Žabí kůň a Hlavní skála podél Moravice k Davidovu mlýnu s možností občerstvení a do Jánských Koupelí k budově Ústřední hasičské školy. Celkem 77 km (↗ 900 m; ↘ 730 m).

Mapa: https://mapy.cz/s/pavapahabe   

čtvrtek 26. května – Přírodní parky Moravice a Oderské vrchy (zřícenina hradu Vikštejn, větrný mlýn Bílovec, rozhledna Slatina na Okrouhlíku (467 m), rozhledna Šance pod Příletem (522 m), Vítkov)

Trasa: Z Jánských Koupelí (385 m) vystoupáme po silničce přes Nové Záluží do Radkova (475 m; 5,7 km) s Muzeem venkovského života, památníkem obětem světových válek a Selskou hospodou. Poté přejedeme po silni kolem dubové aleje a broukovitě k baroknímu zámku Dubová (vnější prohlídka, veřejnosti nepřístupný), postavenému v letech 1774-76 Janem Juliem Frobelem na místě poplužního dvora, jenž vznikl jako nové panské sídlo, které nahradilo starý hrad Vikštejn, k němuž vzápětí od Roderichovy kaple krátce přejedeme po modré TZ (460 m; 8,4 km).

Jedná se o rozlehlou zříceninu středověkého hradu, o němž se prameny zmiňují v druhé polovině 14. století. Původně gotický hrad prošel přestavbou v renesančním stylu, což s sebou přineslo částečnou demolici původní stavby, rozšíření o nádvoří a vytvoření renesančních hradeb. Na pozdějším stavu hradu se zásadně podepsala třicetiletá válka, kdy byl hrad vyhozen do povětří, i časté změny majitelů. I přes veškeré snahy o opravy dochází v druhé polovině 18. století k opuštění hradu. Zřícenina byla roku 1958 zapsána na seznam kulturních památek (vstup volný). Následně sjedeme po silnici serpentinami k Moravici, přejedeme ji po mostě (340 m) na 26. kilometru toku řeky, u něhož jsme posledně svačili krátce předtím, než mi při výstupu na Vikštejn vlétla mucha do ucha a šíleně bzučela, a po lesních asfaltkách vyjedeme přes Nýtek do Prostředního Dvora (495 m; 15,0 km), z něhož přejedeme po silnici nad Větřkovice a po vedlejší asfaltce okolo pěkného turistického přístřešku do Březové (520 m; 21,4 km), z níž přes Leskovec a okolo pivovaru Slezan přijedeme na Požahu (495 m; 26,2 km) a po cyklotrase č. 6078 po silnici přes Horní Nový Dvůr k dřevěnému větrnému mlýnu Bílovec (440 m; 29,5 km), postavenému v roce 1878, který byl na nynější místo přesunut zřejmě v roce 1910 z nedalekého Leskovce.

Je to větrný mlýn sloupového neboli německého typu a na Bílovecku je posledním svého druhu. V letech 1965 a 2000 se dočkal oprav a po domluvě je přístupný veřejnosti (prohlídku se budu snažit zajistit). Dále budeme pokračovat po cyklotrase č. 6192 sjezdem do údolí Bílovky (305 m) pod Dorňákův kopec s hradištěm (330 m), z něhož zase nabereme výšku a přes Slatinu s malým barokním zámkem vystoupáme na Okrouhlík (467 m; 36,0 km), na němž byla mezi léty 2018-19 postavena podle návrhu opavského architekta Miroslava Slívy rozhledna Slatina.

Patnáctimetrová stavba je postavena ze dřeva a z vyhlídkového ochozu je dobře vidět například Ostrava, Beskydy či Jeseníky s Pradědem. Rozhledna je po celý rok volně přístupná. Po přestávce budeme pokračovat k empírovému zámečku ve Výškovicích a po cyklotrase č. 6191 a silnici II/464 zvlněnou krajinou do Hlubočece (440 m; 40,7 km), z něhož po cyklotrase č. 6141 po silnici přejedeme kolem hradiště na Kamenném šanci 511 m) do Jakubčovic, ze kterých krátce vystoupáme na rozhlednu Šance pod Příletem (52 m; 45,7 km). Šance pod Příletem jsou nejzachovalejší a nejpřístupnější ze soustavy opevnění v Jakubčovicích, součástí Laudonových šancí, soustavy barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou.  Rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2005. Dřevěná stavba na betonových pilířích dosahuje výšky 16 metrů. Za příznivého počasí je vidět široké okolí – nejen Opavsko, ale také hřbety Jeseníků a Beskyd. Rozhledna je celoročně volně přístupná, vstup je na vlastní nebezpečí. Poblíž rozhledny se nachází sluneční lázně - volně přístupná dřevěná lehátka se závětřím určená k odpočinku.

Z rozhledny se vrátíme do Jakubčovic a po cyklotrase č. 6078 a vedlejší silnici přejedeme do Skřípova (490 m; 49,7 km), z něhož pak přes Leskovecký les dorazíme do Lesních Albrechtic (505 m; 54,8 km), ze kterých pak po silnici II/462 přijedeme okolo Jelenice, Větřkovic a Prostředního Dvora do Vítkova (480 m; 65,0 km), kde si po prohlídce farního kostela Nanebevzetí Panny Marie můžeme na náměstí Jana Zajíce za odměnu třeba dopřát v Angel Caffé andělsky lahodnou kávu ve spojení s dokonalým zákuskem, jinak cestou možnost občerstvení v podstatě nebude, přibalíme si s sebou svačinku.

Z náměstí pak krátce přejedeme k minipivovaru Vikštejn, kde bych vám domluvil s ochotným panem sládkem zastávku a mohli bychom si třeba vychutnat neopakovatelnou chuť polotmavé třináctky. Na závěr pak sjedeme po cyklotrase č. 6132 a 551 přes Nové Těchanovice k Moravici a přes Zálužné se vrátíme na ubytovnu. Celkem 75 km, převýšení 1025 m.

Mapa: https://mapy.cz/s/forutupere

pátek 27. května – Údolí Moravice, zámek Raduň, zámek Kravaře, zámek Velké Hoštice, Opava, zámek Štáblovice, vesnická památková rezervace Lipina, zámek Melč

Trasa: Z Jánských Koupelí (385 m) přejedeme do Zálužného a po cyklotrase č. 551 se přes Nové Těchanovice (500 m; 4,7 km) a Lhotku (490 m; 6,5 km) přehoupneme do Podhradí (350 m; 9,6 km), z něhož budeme pokračovat údolím Moravice s výjezdem pod Eliščin buk (461 m) k Papírenskému splavu a podél Weisshuhnova kanálu (Papírenského náhonu) se dvěma akvadukty a třemi tunely,

který zbudoval roku 1891 továrník Carl Weisshuhn pro dopravu vody a dřeva do nově budované papírny v Žimrovicích a sloužil až do roku 1966, a turistického přístřešku přejedeme do Žimrovic (285 m; 22,5 km) a dále do Hradce nad Moravicí (270 m; 26,2 km) a Branky u Opavy, ze které od Moravice uhneme na východ a po cyklotrase č. 6055 dorazíme přes Chvalíkovice a Vršovice do Raduně (295 m; 33,5 km) k renesančnímu zámku, jenž vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou gotické tvrze.

Jeho současná podoba je však výsledkem empírových úprav podle projektu architekta Englische z počátku 19. století. Prohlídkové okruhy vás provedou atraktivně zařízenými společenskými i soukromými pokoji, které ilustrují způsob života šlechtické rodiny od počátku 19. do poloviny 20. století. Zámek je obklopen rozlehlým anglickým parkem s četnými rybníky a drobnými stavbami, z nichž nejcennější je empírová oranžérie, dále sýpka, ovčín nebo úřednický dům. Prohlídka dle dohody (vstupné jižní zámek dospělí 170 Kč, senioři 65+ 140 Kč; severní zámek dospělí 150 Kč, senioři 65+ 120 Kč). Po přestávce přejedeme přes Suché Lazce, Nové Sedlice, Štítinu a Dvořisko do Kravaří (250 m; 42,4 km), kde zastavíme na oběd v restauraci U Šťura s letní terasou na levém břehu Opavy.

Po obědě krátce přejedeme k místnímu zámku, jehož jádro pochází z renesanční tvrze, která byla v letech 1721-28 tehdejším majitelem Janem Rudolfem z rodu Eichendorffů upravena v duchu vrcholného baroka. Současně byl založen zámecký park. V této podobě se zámek dochoval dodnes. Autor přestavby není znám, ale jisté je, že byl ovlivněn prací vídeňských architektů Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu a Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Součástí zámku je také kaple z roku 1662 s barokní výzdobou interiéru. Po vnější prohlídce objektu pokračování po cyklostezce (cyklotrasa č. 55 Radegast, Opava) do Velkých Hoštic k zámku (245 m; 46,0 km), který byl v 2. polovině 18. století vystavěn pro hraběte Chorinského v pozdně barokním slohu.

Zámek se poté stal významným centrem kulturního a společenského života ve Slezsku. Pravidelně se zde konala divadelní představení, koncerty, taneční reduty apod. Kolem roku 1840 byl celý objekt upraven v klasicistním slohu a současně bylo přistavěno zadní křídlo. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a využíván pro potřeby obce. V současnosti se zde nachází archeologická expozice, restaurace, vinárna a dům s pečovatelskou službou. Kolem se rozkládá anglický park z počátku 19. století.  Po vnější prohlídce přejezd přes Malé Hoštice do Opavy (255 m; 52,1 km), kde zastavíme na Horním náměstí před Slezským divadlem, cihlovou konkatedrálou Nanebevzetí Panny Marie a secesní budovou radnice s radniční věží nazývanou Hláska nebo také Hodinářská věž, jež láká k výstupu a panoramatickému pohledu na celé město.

Původně dřevěná věž byla přestavěna na mohutnou kamennou stavbu v letech 1614-18. Při výstupu je možné se do 4. patra svézt výtahem, pak je nutné zdolat příkré dřevěné schody po svých, vstupné 30 Kč. Po přestávce přejedeme z Opavy po cyklostezce do Otic a po silnici II/443 přes Uhlířov do Štáblovic (325 m; 62,1 km) k zámku, jehož jádro pochází z původního renesančního sídla, které nechal upravit František Karel z Lescourantu počátkem 18. století v duchu baroka.

Současná podoba je však výsledkem stavebních prací za svobodných pánů Sobků z Kornic, kteří jej nechali koncem 18. století rozšířit do dnešní velikosti a opatřit novou střechou s vížkou a hodinami. Interiéry byly dobově zařízeny nábytkem, porcelánem, obrazy nebo exotickými předměty z Nové Guineje. Během 2. světové války bylo sídlo značně poničeno a mnoho ze zařízení ztraceno. V posledních letech je zámek opět v soukromém vlastnictví a po rozsáhlé rekonstrukci. Po vnější prohlídce objektu budeme pokračovat výjezdem přes Lipinu s vesnickou památkovou rezervací do Melče (470 m; 68,6 km) k baroknímu zámku, postavenému v 18. století, později přestavěnému ve stylu empíru.

Kolem zámku vznikl park se vzácnými stromy a keři. Budova sloužila dříve jako lázně, nemocnice, internátní škola a dnes je tu dětský domov a školní jídelna. Zámek ani park není pro veřejnost běžně přístupný. Na závěr vyjedeme po silnici II/443 ke kapličce (520 m) nad Melčí a sjedeme do údolí Moravice a zpátky na ubytovnu v Jánských Koupelích (385 m).   

Celkem 74 km, převýšení 835 m.

Mapa:  https://mapy.cz/s/redugomemo

sobota 28. května – Velký okruh Krnovskem – zámek Litultovice, větrný mlýn Choltice, arboretum a zámek Nový Dvůr, rozhledna Šibenice, zámek Štemplovec, zámek Neplachovice, rozhledna Hanse Kudlicha na Strážišti (396 m) nad Úvalnem, Cvilín (poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a kamenná rozhledna), Krnov, Horní Benešov

Trasa: Z Jánských Koupelí (385 m) vystoupáme do Moravice (550 m; 3,4 km), ze které sjedeme přes Životské Hory do Litultovic k zámku (320 m; 10,9 km).

Zámek vznikl renesanční přestavbou původní tvrze v době, kdy ji vlastnili Stošové z Kounic. Přestavbu dokončili Bítovští z Bítova na začátku 17. století. Vznikly oblouky arkád, které jsou zdobeny sgrafity. Později byl zámek barokně upraven. Byla vytvořena štuková výzdoba, mansardová střecha a byla zřízena i zámecká kaple. Na začátku 19. století zámek získal jednotnou empírovou fasádu, která i přes svoji jednoduchost působí estetickým dojmem. Také vznikl navazující anglický park. Od roku 1792 až do 2. světové války zámek náležel Rollsbergům, poté jej získal stát. Dnes v zámku sídlí obecní úřad, restaurace, knihovna nebo lékárna. Následně přejedeme do Choltic k dřevěnému větrnému mlýnu německého typu (345 m; 12,3 km), který je technickou památkou.

Na současné místo byl převezen v roce 1878 z nedalekého Sádku, kde byl postaven. Mlýnské kolo s průměrem 17,3 m je vůbec největším mlýnským kolem na našem území. Mlýn je přístupný s průvodcem po předchozí rezervaci (tel. 555 559 541). Poté budeme pokračovat na Nový Dvůr k zámku s arboretem (330 m; 16,1 km).

Pseudorenesanční zámeček byl postaven v polovině 19. století baronem Antonínem Luftem. Počátkem 20. století jej vlastnil Quido Riedel, který v přilehlém parku založil rozsáhlé arboretum s množstvím domácích i cizokrajných dřevin. Je to patrová budova se třemi nárožními rizality, ve které sídlí správa arboreta. Arboretum je proslulé expozicí Dřeviny pěti světadílů, kterou tvoří přes 7000 druhů rostlin z nejrůznějších částí světa. Na své si přijdou i obdivovatelé tropických a subtropických rostlin, které jsou pěstovány v závětří ve skleníku. Historie arboreta se začala psát v letech 1906-1928. Tehdejší majitel zdejšího zámku Quido Riedelm nechal vytvořit zámecký park, ve kterém rostlo na pět set druhů původních i exotických rostlin. Po odchodu Quida Riedelma v roce 1928 začal park pustnout, obrat k lepšímu přišel v roce 1958, kdy se stal součástí Slezského zemského muzea a vzniklo zde arboretum (vstupné 80 Kč, zlevněné 40 Kč). Dále krátce vystoupáme přes Březovou k rozhledně Šibenice (375 m; 18,6 km).

Železobetonová rozhledna zapadá svou podobou bunkru do linie prvorepublikového opevnění procházející zdejším krajem. Její výška je 12 metrů, slavnostně byla otevřena 28. 6. 2019, u objektu prodej suvenýrů. Po výhledech sjedeme přes Jamnice a Zadky do Štemplovce k zámku (305 m; 22,9 km) v empírovém stylu, který byl postaven Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště počátkem 19. století na místě původního barokního zámku z 2. poloviny 17. století.

Kolem roku 1820 vznikl anglický park se vzácnými dřevinami. V současnosti je zámek veřejnosti nepřístupný. Po vnější prohlídce objektu přejedeme po cyklotrase č. 6164 do Neplachovic k zámku (295 m; 5,9 km).

Empírový zámek byl postaven v letech 1837-1840 Marií Elgerovou z Frohbergu. V zámku se nachází novogotická zámecká kaple, jejím autorem byl pravděpodobně Anton Onderka. Po 2. světové válce byla v zámku umístěna škola. V současnosti se zde konávají společenské a kulturní akce a příležitostné prohlídky. Po vnější prohlídce přejedeme do sousedních Holasovic (možná zastávka v muzeu Slezský venkov, zlevněné vstupné pro skupinu 50 Kč) a dále po cyklotrase č. 55 přes Skrochovice a Pustý Mlýn do Úvalna (330 m; 34,8 km), z něhož se krátce vyšvihneme k rozhledně Hanse Kudlicha na Strážišti (396 m; 35,9 km).  

Rozhledna byla postavena v roce 1913 na počest Hanse Kudlicha, který se narodil v roce 1823 v Úvalnu. V roce 1848 byl zvolen poslancem rakouského Říšského sněmu, krátce poté podal návrh na zrušení poddanství a roboty, se kterým uspěl, a v září 1848 bylo poddanství zrušeno. Rozhledna je vysoká 22 metrů, na vyhlídkový ochoz vystoupáte do výšky 18 metrů nad zemí (vstupné 20 Kč, zlevněné 10 Kč). Ze Strážiště se nato přehoupneme kolem Horního a Dolního hájnického rybníka a po cyklotrase č. 6166 úbočím Štelenberku (423 m) se zříceninou hradu k poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně na vrchu Hradisko (441 m; 41,7 km).  

Areál s kostelem se nachází jihovýchodně nad Krnovem, na tzv. Předním Cvilínském kopci. Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí. Zakladatelem poutního místa Cvilín je člen minoritského řádu P. Kornelius Ottweiler, který inicioval zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie v r. 1684. Cvilínské poutě se staly brzo proslulé široko daleko, účastnily se jich tisíce věřících. Dřevěný kostelík zdaleka nestačil velkým návalům, a tak v letech 1722 - 1728 byl postaven zděný chrám. Tradice poutí na Cvilíně je stará více jak 400 let. Od 17. stol. se traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn na hlavním oltáři. Kostel je přístupný v době konání náboženských poutí: začínají 30. 4. a končí dušičkovou poutí na počátku listopadu. Od 1. července 2018 je poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné Národní kulturní památkou. Od kostela krátce přejedeme ke kamenné rozhledně, která byla postavena v letech 1902-03 podle návrhu Ernsta Latzela.

Je vysoká 29 metrů. Z vyhlídkové plošiny uvidíte nejen blízký Krnov a okolí, ale za dobré viditelnosti i vrcholky Jeseníků a vzdálenějších Beskyd (vstupné 50 Kč, zlevněné 20 Kč). Z rozhledny sjedeme do Krnova na Hlavní náměstí (320 m; 43,8 km) se secesní radnicí s věží, která byla postavena v letech 1901-03 podle návrhu architekta Moritze Hintragera.

Její výška je 52 metrů. Uvnitř věže se nachází původní hodinový stroj z roku 1894, jehož ciferník má průměr 192 cm. Po zdolání schodů si vychutnáte pohled na město z ptačí perspektivy (vstupné 30 Kč, zlevněné 15 Kč). Kousek od Hlavního náměstí východním směrem se nachází synagoga a minoritský klášter a kostel Narození Panny Marie.  

Synagoga byla postavena roku 1871 a o rok později byla vysvěcena. Byla postavena v novorománském stylu s vnitřní výzdobou v maurském stylu. Nacistickou okupaci přečkala bez zničení. Od roku 1960 byl v jejich prostorách umístěn archiv. V roce 2010 začala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila o čtyři roky později. V současnosti zde probíhají různé kulturní akce (vstupné 60 Kč, zlevněné 40 Kč). Působení řádu minoritů je v Krnově svázáno s osudy města celá staletí. Minorité přišli do Krnova v druhé polovině 13. století a založili zde klášter a kostel. Později v letech 1722-1728 vybudovali barokní mariánský poutní kostel. Roku 1950 byl klášter zrušen, ale obnoven byl opět v roce 1989. O osm let později stoletá voda zaplavila celý areál a napáchala obrovské škody. V roce 2000 se zde konala provinční kapitula a po ní byl zde komunitní život Minoritů obnoven, pro veřejnost však klášter nepřístupný. V Krnově se někde naobědváme, restaurace bude ještě po konzultaci s kamarádkou upřesněna, možnost i v nádražní restauraci s dobrým hodnocením. Z Krnova se stočíme k jihu a po silnici II/459 hezkou krajinou se přehoupneme do Lichnova (380 m; 54,7 km) s muzeem vidlí a bývalým větrným mlýnem a vystoupáme do Horního Benešova (560 m; 61,3 km) s kostelem sv. Kateřiny.

Z města pak ještě krátce vystoupáme pod vrchol Strážiska (603 m), z něhož postupně sjedeme po silnici II/442 přes Staré Heřminovy a Bohdanovice do Hořejších Kunčic (485 m; 72,6 km), za nimiž odbočíme vedlejší silnicí do Kružberku (410 m; 81,2 km), z něhož pak na závěr přejedeme po červené TZ podél Moravice zpět na ubytovnu v Jánských Koupelích (385 m).  

Celkem 85 km, převýšení 1300 m.

Mapa: https://mapy.cz/s/cedabanohu

neděle 29. května – Vítkov, Odry, Hranice, cyklostezka Bečva, Přerov

Trasa: Z Jánských Koupelí (385 m) přejedeme do Zálužného a vystoupáme po silnici II/443 přes Staré Těchanovice k nádraží nad Svatoňovicemi (555 m; 7,9 km), kde se napojíme na silnici II/442 (cyklotrasa č. 503), po které sjedeme přes Čermnou ve Slezsku do Vítkova (465 m; 14,7 km), z něhož dále sjedeme údolím Čermné ke Klokočůvku (335 m; 23,0 km) k soutoku Čermné s Odrou, kde najedeme na cyklostezku, která nás podél Odry okolo Heřmánek a přes Jakubčovice nad Odrou a Loučky přivede do Oder (300 m; 32,7 km) na Masarykovo náměstí s městskou památkovou zónou, ze kterých přejedeme přes Emauzy do Hynčic (290 m; 37,8 km) k rodnému domu Johanna Gregora Mendela, v němž je umístěna expozice věnovaná jeho životu a dílu (vstupné 60 Kč, zlevněné 30 Kč). Z Hynčic budeme pokračovat přes Lučice, Bělotín a Velkou do Hranic (255 m; 54,4 km) s Masarykovým a Pernštejnským náměstím a městskou památkovou zónou, kde zastavíme u renesančního zámku, který vznikl v letech 1554-62 přestavbou gotického hradu. Po 2. světové válce zámek sloužil potřebám okresního úřadu a spotřebního družstva Jednota. Objekt byl v 90. letech 20. století zrekonstruován, nádvoří bylo opatřeno skleněnou střechou. V současné době zde sídlí městský úřad, informační centrum, městská policie, galerie, kavárna a půjčovna kol a koloběžek. Od zámku přejdeme k synagoze, která byla postavena v letech 1863-1864. Nahradila tak dřívější modlitebnu, jež zde stála již v 17. století. Nová synagoga byla postavena v tehdy oblíbeném maursko–byzantském stylu. Dnes je ve vlastnictví Československé církve husitské, která jí pronajímá městu. Ve vnitřních prostorách jsou umístěny galerie a městské muzeum (vstup volný). Dále kolem pozdně barokního farního kostela Stětí sv. Jana Křtitele, postaveného v letech 1754-63 Františkem Grimmem, který je výraznou dominantou Masarykova náměstí, dojdeme ke staré radnici, která patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. století. Hvězdicová klenba pozdně gotického sálu je z roku 1528. Stavba nárožního domu byla dokončena v roce 1544, jak potvrzuje i renesanční portál s letopočtem a iniciálami neznámého mistra kameníka M. B. Od roku 2001 zde sídlí Městská knihovna, Městské muzeum a galerie, Základní umělecká škola a Městské informační centrum. Radniční věž je vysoká 38 m a na její vyhlídkový ochoz se zábradlím vede 122 schodů. Při výstupu si také prohlédnete hodinový stroj, nebo expozici historických truhel a pohledů na město od akademického malíře Jana Pinkavy (vstupné 30 Kč). Po prohlídce centra se u soutoku Veličky s Bečvou napojíme na cyklotrasu č. 5 (cyklostezka Bečva), po níž přejedeme do Rybář (240 m; 58,6 km), kde si můžeme dát oběd v zahrádce Stodoly u Bečvy (křídla, žebra, kolena steaky apod.). Na závěr přejedeme po cyklostezce Bečva pod hradem Helfštýnem a okolo Lipníka nad Bečvou, Oseka nad Bečvou (pivovar Helf, motorest), Prosenic, Kozlovic a Přerovským luhem do Přerova na nádraží.    

Celkem: 82,5 km, ↗ 280 m, ↘ 455 m.

Mapa: https://mapy.cz/s/rehakokeva

Přesun: odjezd rychlíku Moravan z Přerova v 17:24, příjezd do Hodonína v 18:17, vyzvednutí zavazadel z autobusu