Národní házená

Tradice tohoto zajímavého sportu sahají do počátku 20. století. Během dlouhého vývoje se NH výrazně odlišila od své sestry – mezinárodní házené (handbalu), takže nezasvěcený divák nestačí kroutit hlavou. Ve Staré Vsi se tradice tohoto sportu datují do roku 1925, od té doby zdejší házená zaznamenala celou řadu velmi dobrých výsledků.

Poprvé popsal házenou v roce 1905 Václav Karas, profesor na reálce na Smíchově. Tehdy ji nazval „vrhaná s přenášením.“ Náčelník České obce sokolské Josef Klenka ji popsal pod názvem „cílová“ a nová hra byla součástí programu Všesokolského sletu v roce 1907. Už před 1. světovou válkou se nový sport rozšířil do Ruska a na území pozdější Jugoslávie.

Na severní Moravě se házená začala hrát již v roce 1908 na školách v Moravské Ostravě, Valašském Meziříčí a Přerově. Ve 20. letech 20. století se házená hrála na Ostravsku v 90 jednotách a fungovalo 150 družstev mužů a dorostenců. Oblibu si získávala také mezi členy organizace Orel.

Rok 1925 je rozhodující pro vznik házené ve Staré Vsi. Staroveský mladík František Šupík se při výkonu vojenské služby v Olomouci zúčastňoval sokolských cvičení a tam poprvé viděl hrát házenou. Po návratu z vojny se stal náčelníkem místního sokola a zároveň propagátorem nové míčové hry. Vzniká odbor házené a družstvo mužů, jehož členy byli kromě Františka Šupíka např. Robert Šrámek, Arnošt Janošek, Felix a Arnošt Růžičkové. Házená v té době pouze doplňovala cvičení. Muselo být tudíž ustaveno 2. družstvo, aby si příznivci házené mohli zahrát mezi sebou. Teprve později se uskutečňují první přátelská střetnutí se sokolskými družstvy Petřvaldu a Trnávky.

První sokolské hřiště se nacházelo na Šeděnkově (poté Stabravově) zahradě a sloužilo jako letní cvičiště. Pozemková reforma z roku 1919 umožnila přidělení nového pozemku o rozloze 55 arů. Pozemek se nacházel na loukách u silnice na Košatku. Jeho poloha ovšem příliš nevyhovovala, a proto v roce 1928 začíná budování nového cvičiště a házenkářského hřiště na pozemku, získaném od rolníka Bedřicha Novobílského. V té době jsou již organizovány první soutěže a turnaje mezi jednotlivými sokolskými okrsky.

Házená brzy poté zapustila kořeny také v DTJ. Do okresní soutěže se družstvo zapojilo hned po svém vzniku v roce 1927. Nevyhovující hřiště DTJ si vynutilo, aby soutěžní utkání probíhala na hřišti v Košatce.

O rok později (v roce 1928) vznikla z iniciativy cvičitele Karla Kroupy házená také v Orlu. První orelské hřiště v zámecké zahradě ovšem svými rozměry postačovalo pouze pro tréninky, a proto bylo vybudováno nové na pozemku v Olšoví u splavu na horním konci obce. Vrcholnými zápasy v házené se brzy stala prestižní mezizemská utkání Čechy -- Morava. První utkání žen Čechy - Morava s výsledkem 1:5 se hrálo 30. 6. 1922 v Prostějově. Muži hráli první mezizemské utkání 24. 5. 1942 v Praze s výsledkem 13:6 ve prospěch Čech. Za druhé světové války získala tato utkání popularitu i tradici a dodnes jsou házenkářským svátkem.

V průběhu 2. světové války se házená v obci stala hlavním sportovním odvětvím. Na podzim roku 1941 vznikl pro členy rozpuštěných organizací Sokola a Orla oddíl házené Stará Ves, který přetrval do roku 1945, kdy se sloučil s oddílem házené Vítkovických železáren.

V roce 1948 se z SK Vítkovické železárny odloučil oddíl národní házené a byl začleněn do Sokola Stará Ves.

Od roku 1971 byl přijat pro českou házenou nový název národní házená. Dnes se hrají soutěže systémem podzim - jaro v I. lize mužů i žen. Byla zřízena II. liga mužů. V krajích se hrají krajské a okresní přebory ve všech kategoriích. V mládežnických kategoriích se hrají jednorázové celostátní přebory za účasti krajských přeborníků. Každoročně jsou vyhlašováni přeborníci republiky ve všech kategoriích.

Národní házená patří k nejstarším sportům, které se u nás provozují. Přesto v poslední době bojuje o přežití. V našem regionu přitom působí řada špičkových klubů. První zmínky o sportu, kdy se míč rukama dopravoval do vysokých branek, je z roku 1905. Tehdy u nás tento sport vznikl.

Už o dvacet let později byla založena Tělovýchovná jednota Stará Ves nad Ondřejnicí, který dodnes hraje na ligové úrovni. „Naším největším úspěchem je titul vicemistra republiky z roku 1959," informuje místopředseda oddílu Rostislav Horkel. Kromě Staré Vsi působí v nejvyšší soutěži mužů z našeho kraje ještě Sokol Svinov, další kluby se slavnou historií (Vítkovice, Studénka a Albrechtičky) hrají o soutěž níž.

V padesátých letech patřila u nás národní házená k populárním sportům. Nástup mezinárodní házené, která se rozšířila do celého světa a stala se olympijským sportem, však té české vzal vítr z plachet. „Kdysi se národní házená hrála nejen u nás, ale i v okolních zemích střední Evropy. Teď už je to pouze ryze český sport," doplňuje Horkel. Vrcholem je tak první liga a zápasy výběrů Čech a Moravy.

Přitom konkrétně ve Staré Vsi je o házenou velký zájem. Momentálně oddíl registruje přes sto hráčů a hráček. Všichni ale hrají na ryze amatérské úrovni, peněz v tomto sportu není v posledních letech nazbyt. Důkazem je třeba počet profesionálních pracovníků v celé republice - je to jeden jediný člověk, který pracuje jako sekretář.

„Předpovídali nám, že nepřežijeme rok 2000, ale stále hrajeme. Tak si myslím, že ještě pár desetiletí vydržíme," směje se místopředseda.

Národní házená přitom není finančně náročný sport. A pokud diváci proniknou do pravidel, je to i velmi zajímavá podívaná. „Naší výhodou je, že to všichni hrajeme opravdu z lásky. Proto nevidím budoucnost nijak černě, přestože v zájmu sponzorů i ČSTV obsazujeme v konkurenci ostatních sportů ty nejnižší příčky," zakončil Rostislav Horkel.